Georgij Petrovič Polkovnikov | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Georgy Polkovnikov v roce 1917 | |||||||||||||||||||||
Datum narození | 23. února ( 7. března ) 1883 | ||||||||||||||||||||
Místo narození |
stanitsa Krivyanskaya , Donskoy Host Region |
||||||||||||||||||||
Datum úmrtí | 1918 | ||||||||||||||||||||
Afiliace | ruská republika | ||||||||||||||||||||
Roky služby | 1904 - 1917 | ||||||||||||||||||||
Hodnost |
plukovník RIA |
||||||||||||||||||||
přikázal | Petrohradský vojenský okruh | ||||||||||||||||||||
Bitvy/války |
Rusko-japonská válka První světová válka Občanská válka |
||||||||||||||||||||
Ocenění a ceny |
|
Georgij Petrovič Polkovnikov ( 23. února ( 7. března ) 1883 , vesnice Krivjanskaja oblasti Donské armády - březen 1918 ) - plukovník generálního štábu, vrchní velitel Petrohradského vojenského okruhu v září-říjnu 1917.
Narodil se v rodině kozáckého důstojníka. Od kozáků z vesnice Krivjanské oblasti donských kozáků.
Vystudoval Simbirsk Cadet Corps (1902) a Michajlovsky Artillery School (1904). Člen rusko-japonské války . V roce 1912 absolvoval Nikolajevskou akademii generálního štábu . Po absolvování akademie velel stovce ve dvanáctém donském kozáckém pluku .
Během první světové války sloužil v velitelství 11. jízdní divize a poté v ussurijské jízdní divizi . 1. března 1916 mu byl udělen Řád sv. Jiří čtvrtého stupně.
Od února 1917 - náčelník štábu ussurijské jízdní divize. Od července 1917 velel prvnímu amurskému kozáckému pluku třetího jezdeckého sboru generála A. M. Krymova .
Během Kornilova projevu se spolu s plukem postavil na stranu Prozatímní vlády . S ohledem na to byl 4. (17. září) 1917 jmenován vrchním velitelem vojsk Petrohradského vojenského okruhu . 16. (29. září) 1917, poté, co byl okres znovu podřízen přímo veliteli Severní fronty , se stal známým jako hlavní okresní náčelník.
Vedl těsně před říjnovou revolucí , 22.-23. října (4.-5. listopadu), jednání s Petrohradským vojenským revolučním výborem . Dne 25. října (7. listopadu) 1917, v předvečer povstání, byl prozatímní vládou odvolán ze své funkce pro „nerozhodnost“ v boji proti nastupující revoluci a nahrazen náčelníkem generálního štábu generálem Ya. G. Bagratuni .
29. října (11. listopadu) 1917 jako velitel armády „ Výboru pro záchranu vlasti a revoluce “ vedl demonstrace junkerů v Petrohradě poté, co vypracoval svůj plán. Představení bylo následujícího dne, 30. října (12. listopadu) 1917, potlačeno bolševiky [1] a Polkovnikov se pokusil přesunout na Don . V březnu 1918 byl zatčen sovětskými úřady v zadonské stepi a podle verdiktu revolučního tribunálu zastřelen.
Polkovnikov je produktem nové doby. To je typ těch důstojníků, kteří udělali revoluci kvůli kariéře, letěli jako motýli k ohni a beze stopy v něm uhořeli. <...> 34letý plukovník se stává vrchním velitelem politicky nejvýznamnějšího okresu s téměř 200 000 armádou. Zde začíná házení mezi Kerenským a Sovětem a loajalita až do té míry. Plukovník pomáhá bolševikům vytvořit hnutí proti vládě, ale pak vede junkery proti bolševikům. Vzal na sebe hodně dětské krve...
Petrohradského, Petrohradského a Leningradského vojenského okruhu | Velitelé|
---|---|
Ruské impérium (1864-1917) |
|
Ruská republika (1917) |
|
RSFSR a SSSR (1917-1991) |
|
Ruská federace (1991–2010) |
|