Portugalská kytara
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 6. června 2021; kontroly vyžadují 12 úprav .| Portugalská kytara | |
|---|---|
| Moderní portugalské kytary (vlevo z Coimbry , vpravo od Lisabonu ) | |
| Klasifikace | Cistra [1] |
| Související nástroje | Anglická kytara [1] , waldzither |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Portugalská kytara ( port. guitarra portuguesa ) je strunný drnkací hudební nástroj z rodiny cisterů . Obsahuje 10-12 ocelových strun spojených do dvoustrunných sborů . Typické nastavení: C 1 E 1 G 1 C 2 E 2 G 2 . Existují další nastavení: "Lisabon" D 1 A 1 B 1 E 2 A 2 B 2 a "Coimbra" C 1 G 1 A 1 D 2 G 2 A 2 . Většina badatelů spojuje původ portugalské kytary s anglickou kytarou , dovezenou do Portugalska během britského protektorátu (XVIII-XIX století) [1] .
Portugalská kytara je hlavním hudebním nástrojem, který doprovází modinha (sentimentální romance populární v salonech konce 18. a počátku 19. století) a fado (druh tradiční portugalské hudby) [1] .
Počátek notované hudby pro portugalskou kytaru položil António da Silva Leite, který vydal školu hry na ni (Lisabon, 1796) a složil pro portugalskou kytaru (včetně kytarového duetu) řadu skladeb různých žánrů – např. "odlehčené" ( menuety , pochody, gavoty , country tance , kotilióny atd.) a "vážné" ( sonáty ). Ve XX století. a dnes jsou autory hudby pro portugalskou kytaru a virtuózní kytaristé zpravidla jedna a tatáž osoba. Mezi nimi jsou António Chainho (Chainho) a Carlos Paredes (Paredes). Posledně jmenovanému se připisuje zásluha za vytažení portugalské kytary z krčmy na velké koncertní pódium. Aktivně propagoval portugalskou kytaru Pedro Caldeira Cabral (Cabral) - interpret, skladatel a muzikolog, autor knihy a populárně-naučných článků o tomto nástroji [1] .
-
Vřeteník s ladicím mechanismem
-
Rytina z učebnice A. da Silva Leite. Lisabon, 1796
Poznámky
Literatura
- Portugalská kytara // Velká ruská encyklopedie. Elektronická verze. - M. , 2020.
- Simões A. A Guitarra. Bosquejo Historico. Evora, 1974
- Cabral PC A Guitarra Portuguesa. Amadora: Ediclube, 1999.
- A guitarra portuguesa: actas do simposio internacional. Universidade de Évora, 7.-9. září 2001. Estar: Universidade de Évora, Centro de História da Arte, [2002].
- Cabral PC A Guitarra Portuguesa // As Idades do Som. Lisboa: Instituto do Emprego e Formação Profissional, 2006.
- A. da Silva Leite. Estudo da Guitarra. Lisboa, 1796 Archivováno 5. června 2021 ve Wayback Machine (elektronický fax)
 Slovníky a encyklopedie | |
|---|---|
| V bibliografických katalozích |