Pražská mincovna ( česky Pražská mincovna ) je obecný název pro historické mincovny na území města Prahy . Právě v Praze se začaly razit první české mince , od nichž se odvíjely dějiny českého mincovnictví [1] . Nejstarší mincovna v Praze, jejíž činnost sahá do 2. poloviny 10. - počátku 11. století, se nacházela pravděpodobně na Pražském hradě . Jeho činnost potvrzují mince z místa ražby nesoucí značku PRAGA CIVITAS („Hlavní město Praha“).
V historii pražské mincovny se střídaly ražby slavných českých mincí, které hrají důležitou roli v peněžním oběhu, a dlouhá období, kdy byla mincovna uzavřena. Také v průběhu historie existence mincovny se měnilo její umístění a zakladatelé. V roce 1856 byla výroba mincí v Praze ukončena a přesunuta do Vídně .
Moderní Pražská mincovna je soukromá akciová společnost, která od roku 2011 vyrábí upomínkové mince a pamětní medailony z drahých kovů [2] .
Počátek historie peněžního podnikání v Praze se datuje do druhé poloviny 10. století. Ražba mincí v Praze začala dříve než v mnoha jiných městech střední Evropy - první mince byly vyrobeny v mincovně, která se pravděpodobně nacházela na Pražském hradě a pocházejí z 10. století. Již na počátku 11. století však z českých mincí vymizelo jméno mincovníků, což znemožňuje přesně určit, kde byly mince vyrobeny - v Praze nebo kdekoli jinde [1] .
Od poloviny 10. století se v Praze začaly razit denáry . Období emise této mince začalo za vlády Boleslava I. a pokračovalo až do roku 1210, kdy denáry - brakteáty nahradily jednostranné mince .
Po měnové reformě, kterou provedl král Václav II ., začala nová etapa ve vývoji českého mincovnictví. V rámci této reformy byla výroba mincí přenesena z Prahy do Kutné Hory a právě tam začala v roce 1300 vydávat nová stříbrná mince, která se rozšířila po celé střední Evropě - pražský groš . Některé prameny však naznačují, že výroba Pražského groše mohla začít v Praze a teprve poté byla přenesena do Kutné Hory [2] .
Již v roce 1325 však byla v Praze obnovena mincovna s cílem razit zlaté mince - florény . Podnět k jejich výrobě dal král Jan Lucemburský , který chtěl zvýšit svou prestiž a pomoci královské pokladně. Surovinou pro ražbu florénu bylo zlato těžené v České republice . Florin byl pojmenován podle mince používané v Itálii a ve skutečnosti byl její napodobeninou. K výrobě těchto mincí byli přizváni specialisté z toskánského města Florencie a proces ražby řídila královská komora.
Za krále Karla IV . výroba v pražské mincovně vzrostla. Důvodem bylo uzavření mincoven v Kutné Hoře a Jáchymově na příkaz krále. Později se upraveným florenům říkalo dukáty (královský dukát a poté císařské dukáty). V Praze se dukáty razily i za vlády Václava IV ., syna Karla IV., ale jejich produkce postupem času klesala.
K obnovení výroby zlatých dukátů v Praze došlo za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471-1516). Za vlády Lucemburků a později Jagellonců měla pražská mincovna zvláštní postavení, neboť razila pouze zlaté mince. Za vlády krále Ferdinanda I. (1526-1564) se v Praze začaly razit i stříbrné tolary (talery), které razily i jiné mincovny. První, tzv. schlick tolary, razila mincovna v Jáchymově za vlády Ludvíka I. Jagellonského. Thaler byl placen ve většině zemí střední a západní Evropy. V čele mincovny stál královský mistr jmenovaný panovníkem.
Produkce mincí v pražské mincovně byla po celou dobu její existence nestabilní - velké zakázky se střídaly s úplným zastavením výroby. Často to bylo kvůli nestabilní politické situaci, která vedla k ozbrojeným konfliktům nebo nedostatku kovu.
Rozkvět pražské mincovny byl předzvěstí uzavření mincovny v Kutné Hoře v roce 1726. V Praze se tehdy vyráběly mince v hodnotě 100 000 zlatých ročně . Význam pražské mincovny pokračoval i za vlády Marie Terezie , přestože výroba některých mincí byla ukončena. Nejvýznamnější byla ražba 20 krejcarů, které měly roční hodnotu asi 300 000 zlatých (od roku 1754). V důsledku politiky Josefa II. byla pražská mincovna v roce 1784 uzavřena, ale o jedenáct let později byla výroba opět obnovena, tentokrát na novém místě - v areálu kláštera.
Výroba mincí v Praze byla definitivně ukončena 1. 3. 1856 a o rok později, 19. 3. 1857, byla Pražská mincovna oficiálně zrušena a právo razit mince habsburské monarchie přešlo na výhradní kompetence Vídně .
Mistři pražské mincovnyPo rozdělení Československa v roce 1993 byla v Jablonci nad Nisou otevřena Státní česká mincovna , protože v Praze nebylo kde mincovnu postavit.
Akciová společnost Pražská mincovna, založená v roce 2011, nerazí mince, ale zabývá se výrobou suvenýrů a pamětních medailonů z drahých kovů.
Pražská mincovna se představila na mezinárodní numismatické výstavě „Sběratel 2011“. V témže roce byl poskytnut emisní plán. První ražbou určenou pro sběratele byla novoměstská stříbrná medaile, jejíž reliéf je až na drobné rozdíly shodný s 10 000 korunami Karla IV. - Nového Města pražského , oceněné titulem nejhezčí zlatá mince světa přelomu tisíciletí podle odborné poroty. Autorem náčrtu medailonu je Vladimír Oppl [3] .
V polovině ledna 2012 se objevila stříbrná pamětní medaile ke Korunovaci Václava II., kterou razil Zbyněk Fojtů. První kolekce mincovny obsahuje čtyřiadvacet stříbrných a dvanáct zlatých medailí - tzv. Kalendář 2012, který se zaměřuje na osobnosti a události českých a evropských dějin. Ve spolupráci s návrhářkou Blancou Matragi vznikla sada barevných medailí zobrazující nejznámější modely šatů.
Pražská mincovna a. o. pracuje pod značkou PMI uzavřená v oválu. Stejný symbol je vyryt i na výrobcích mincovny [4] .