Prokuratura Kyrgyzské republiky je orgán veřejné moci , který dohlíží na přesné a jednotné provádění zákonů Kyrgyzské republiky .
Podle článku 104 Ústavy Kyrgyzské republiky :
Státní zastupitelství je jednotný systém, který je pověřen:
1) dozor nad přesným a jednotným prováděním zákonů orgány výkonné moci, jakož i jinými státními orgány, jejichž výčet stanoví ústavní zákon, samosprávy a funkcionáři těchto orgánů;
2) dozor nad dodržováním zákonů orgány provádějícími operativně pátrací činnost, vyšetřování;
3) dohled nad dodržováním zákonů při výkonu soudních rozhodnutí v trestních věcech, jakož i při uplatňování donucovacích prostředků souvisejících s omezováním osobní svobody občanů;
4) zastupování zájmů občana nebo státu u soudu v případech stanovených zákonem;
5) zachování veřejného stíhání u soudu;
6) zahajování trestních stíhání funkcionářů státních orgánů, jejichž seznam stanoví ústavní zákon, s předáváním věcí k šetření příslušným orgánům, jakož i trestní stíhání osob se statutem vojenského personálu.
| Ne. | CELÉ JMÉNO. | Datum nástupu a ukončení pracovního poměru |
|---|---|---|
| jeden | Baeková Cholpon | 1990–1993 _ _ |
| 2 | Šaršenaljev Asanbek | 1993–2000 _ _ |
| 3 | Abyshkaev Chubak | 2000–2002 _ _ |
| čtyři | Abdyldaev Myktybek | 2002–2005 _ _ |
| 5 | Sutalinov Murat | 23. března 2005 |
| 6 | Beknazarov Azimbek | 24. března 2005 - 19. září 2005 |
| 7 | Tabaldiev Busurmankul | 2005 |
| osm | Kongantiev Kambarali | 2005–2007 _ _ |
| 9 | Satybaldiev Elmurza | 2007–2009 _ _ |
| deset | Tursunkulov Nurlan | 2009–2010 _ _ |
| jedenáct | Ibraev Baitemir | 7. dubna 2010 – 13. září 2010 |
| 12 | Baibolov Kubatbek | 2010–2011 _ _ |
| 13 | Saljanová Aida | 31. března 2011 — 22. ledna 2015 |
| čtrnáct | Dzholdubaeva Indira | 29. ledna 2015 — 2018 |
| patnáct | Jamshitov Otkurbek | 26. dubna 2018 – 2020 |
| 16 | Zulushev Kurmankul Toktoralievich | 21. října 2020 – dodnes |
října 1924 schválilo II zasedání Všeruského ústředního výkonného výboru ustanovení o národní delimitaci , Kyrgyzové dostali právo vystoupit z Turkestánské ASSR a vytvořit Kara-Kyrgyzskou autonomní oblast jako součást RSFSR. . Autonomní oblast zahrnovala 4 okresy (Pishpek, Karakol-Naryn, Jalal-Abad a Osh) a 75 volostů. Pro dočasnou správu autonomní oblasti rozhodlo Prezidium Všeruského ústředního výkonného výboru dne 21. října 1924 a IV. mimořádné zasedání Ústředního výkonného výboru Turecké republiky dne 18. listopadu 1924 o vytvoření Revolučního výboru z r. kara-kyrgyzská autonomní oblast. 22. listopadu 1924 byla rozhodnutím prezidia Revolučního výboru autonomie vytvořena prokuratura. Toto datum je oficiálně považováno za narozeniny státního zastupitelství republiky. Krajská prokuratura byla organizována 29. listopadu 1924. V letech 1924-1925 byly vytvořeny tyto okresní prokuratury: - 1. prosince 1924 - Okresní prokuratura pro okres Oš; - 7. ledna 1925 - Okresní prokuratura pro okres Karakol-Naryn; - 5. května 1925 - Okresní prokuratura pro okres Pishpek. Prvním prokurátorem Kara-Kyrgyzské autonomní oblasti byl podle archivních údajů jmenován Michail Petrovič Beznosikov (29. listopadu 1924 - 15. února 1925). Zpočátku byla prokuratura v Kara-Kyrgyzské autonomní oblasti v systému lidového komisariátu spravedlnosti. 25. května 1925 byla Kara-Kyrgyzská autonomní oblast přejmenována na Kirgizskou autonomní oblast, v souvislosti s tím se prokuratura stala známou jako Prokuratura Kirgizské autonomní oblasti. V těchto letech byla prokuratura pověřena těmito funkcemi: vykonávat jménem státu dohled nad zákonností jednání všech úřadů, hospodářských institucí, veřejných, soukromých organizací i jednotlivců zahajováním trestního stíhání odpovědných osob a protestů rozhodnutí, která porušují zákon; přímé sledování činnosti vyšetřovacích orgánů v oblasti objasňování trestných činů, jakož i činnosti orgánů státní politické správy; vedení obvinění u soudu; sledování správnosti zadržení vězňů; udržování úzkých vazeb s pracujícími masami; právní ochranu žen. Prokuratura Kirgizské autonomní oblasti musela v těchto letech z důvodu personální bezvýznamnosti omezit svůj dohled především na rozhodování ve smyslu správné aplikace práva krajských a okresních center. 1. února 1926 byla v souvislosti se vznikem Kirgizské autonomní republiky krajská prokuratura Kirgizské autonomní oblasti reorganizována na prokuraturu Kyrgyzské ASSR, která rovněž zůstala podřízena Lidovému komisariátu spravedlnosti. Státní zastupitelství KirgASSR zahrnovalo státní zastupitelství krajů a okresů. Mezi funkce státního zastupitelství patřilo: - zavedení vyšetřování trestních věcí; - dohled nad soudy a policií; - analýza stížností a vyjádření pracovníků. Sovětská prokuratura byla v tomto období soustavou státních orgánů pověřených dozorem nad dodržováním socialistické zákonnosti, dozorem a řízením činnosti orgánů předběžného vyšetřování a podporou obžaloby u soudu jménem státu. Její hlavní povinností bylo sledovat přesné a neochvějné provádění sovětských zákonů jak institucemi a úředníky, tak jednotlivými občany, vést rozhodný boj proti všem případům porušení zákona, bez ohledu na to, kdo se těchto porušení dopustil. V roce 1929 bylo vedení republiky postaveno před otázku nutnosti pořádání právnických kurzů a poté právnické fakulty. V závěru roku byly otevřeny právní kurzy pro školení a rekvalifikaci personálu pro justiční a vyšetřovací orgány republiky s půlročním školením. Jejich nábor provázely značné potíže. Předpokládalo se, že 15 praktických pracovníků a 15 povýšených aktivistů z řad dělníků, rolníků a zaměstnanců se stane kadety. Všechny obtíže se ale podařilo překonat a v červnu 1930 byli první absolventi kurzů vysláni na praktickou justičně-vyšetřovací a prokuraturu. V roce 1934 byly krátkodobé kurzy přeměněny na stálou jednoletou právnickou školu pod Lidovým komisariátem spravedlnosti Kirgizské SSR. V roce 1935 jeho první vydání poslali do práce okresní prokurátoři, lidoví soudci, lidoví vyšetřovatelé, členové sboru obhájců a soudní vykonavatelé. Ve stejném období prošla organizačními změnami struktura Lidového komisariátu spravedlnosti, Hlavního soudu a státního zastupitelství republiky. Jestliže dříve byl lidový komisař spravedlnosti zároveň prokurátorem republiky, pak se od roku 1931 stal současně prokurátorem první náměstek lidového komisaře spravedlnosti. Prokuratura Kirgizské autonomní sovětské socialistické republiky svého času sehrála důležitou roli při nastolení jednotné zákonnosti na jejím území, posílení obecného dohledu, v potírání domácí kriminality, při emancipaci žen, při ochraně práv a zájmů pracujících, při nošení tak důležitá hospodářská a sociální opatření, jako je provádění územního a vodního hospodářství, provádění pozemkové a vodní reformy, usazování kočovníků, účast pracujících mas na politickém životě Kirgizské ASSR. Dokládají to archivní materiály, literární prameny. 20. června 1933 byla vytvořena prokuratura SSSR. Prokuratura Kirgizské ASSR byla 1. srpna 1936 reorganizována na prokuraturu Kirgizské SSR v souvislosti s převedením 20. července 1936 na prokuraturu SSSR lidových komisařů spravedlnosti svazových republik všech. orgány státního zastupitelství a vyšetřovací orgány.
Funkce orgánů státního zastupitelství Kirgizské SSR byly: - dohlížet na výkon zákonů institucemi, organizacemi, úředníky a občany SSSR; - Dohled nad prováděním zákonů v činnosti vyšetřovacích orgánů a orgánů předběžného šetření; – dohled nad zákonností a platností rozsudků, rozhodnutí, rozsudků a soudních rozhodnutí; - dohled nad dodržováním zákona v místech zbavení svobody. 30. listopadu 1979 byl přijat zákon o státním zastupitelství SSSR, ve kterém bylo poprvé právně stanoveno, že orgány státního zastupitelství tvoří jednotný a centralizovaný systém - státní zastupitelství SSSR v čele generálním prokurátorem SSSR s podřízením nižších prokurátorů vyšším. Prokuratura Kyrgyzské SSR jako nedílná součást jednotného a centralizovaného systému prokuratury SSSR plnila zásadní úkoly. Činnost prokuratury Kirgizské SSR byla plně podřízena požadavkům, pokynům, směrnicím prokuratury SSSR v souladu s jejími základními principy – jednotou a centralizací. Orgány státního zastupitelství Kirgizské SSR vedly boj za bezpečnost veřejného majetku, majetku kolektivních farem a dalších družstevních organizací, jakož i občanů. Prokuratura věnovala velkou pozornost projednávání stížností a žádostí občanů a organizací. Po přijetí čtvrté ústavy SSSR v roce 1977 byla prokuratura pověřena dohledem nejen nad přesným, ale i jednotným prováděním zákonů. Nejvyšší dozor byl navíc přidělen nejen generálovi, ale i všem jemu podřízeným státním zástupcům v rámci jejich působnosti, což v dřívějším základním zákoně nebylo. Od prvního dne svého vzniku jako suverénního státu začala Kyrgyzská republika posilovat ústavní pořádek a právní systém, jehož nedílnou součástí je prokuratura. V prosinci 1993 se uskutečnilo předběžné projednání návrhu zákona o státním zastupitelství Kyrgyzské republiky ve stálém výboru Jogorku Kenesh a bylo doporučeno, aby projednávání návrhu zákona o státním zastupitelství bylo zařazeno na program jednání nadcházející parlamentní zasedání. Dříve vypracovaný návrh zákona o státním zastupitelství nereflektoval potřeby doby, úkoly přechodu na tržní hospodářství, budování právního státu, takže návrh zákona nebyl zařazen na program schůze parlamentu. Byly provedeny změny a dodatky k návrhu zákona o státním zastupitelství Kyrgyzské republiky a v prosinci 1993 byl přijat Jogorku Kenesh, čímž se stal normativním aktem o státním zastupitelství Kyrgyzstánu. Zákon byl významným krokem ke stabilizaci systému, formalizaci jeho státně právního statutu, zavedení jistoty do jeho kontrolních pravomocí. V roce 2009 byl přijat zákon Kyrgyzské republiky „o státním zastupitelství“. Tento zákon vytvořil další podmínky pro zvýšení efektivity prokuratury v procesu provádění politiky suverénního kyrgyzského státu. V zákoně Kyrgyzské republiky „O státním zastupitelství“ přijatém v roce 2012 je funkce dohledu nad dodržováním lidských a občanských práv a svobod definována jako prioritní oblast.