Puchýřek | |
---|---|
MKN-10 | R23,8 _ |
MKN-9 | 709,8 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Pustuly (absces; stejné jako vezikuly, ale s hnisavým obsahem) jsou primárním morfologickým prvkem exsudativní dutiny vyrážky , který je výsledkem hnisavého procesu v epidermis nebo dermis .
Obsah pustul je hnisavý. Pustuly jsou folikulární (spojené s vlasovým folikulem) a nefolikulární. Podle lokalizace se rozlišují povrchové (epidermální) a hluboké (dermální) pustuly. Povrchové pustuly jsou vyřešeny beze stopy, hluboké jsou zjizvené.
Podle hloubky umístění pustul může být:
Impetigo - povrchové mnohočetné pustuly, jejichž obsah se rychle stahuje do krust, po jejichž odmítnutí zůstává pouze dočasná pigmentace.
Folikulitida je pustula kolem vlasového folikulu.
Flickten – ochablé pustuly na povrchu epidermis mimo folikuly.
Rupioidní ekthyma - hluboké streptokokové poškození epidermis a dermis s tvorbou vředu pokrytého vrstevnatými krustami, řešené jizvou.
Černé tečky jsou pustuly umístěné kolem mazových žláz.
Mezi Čerkesskými ženami je od nepaměti zvykem vštěpovat neštovice svým dětem, a to již od šesti měsíců věku: na paži se jim udělá řez a do ní se zavede pustula, opatrně vyjmutá z těla jiného dítěte. řez. Tato pustule vyvolává v ruce, do které je zavedena, stejný účinek jako kvasnicový kvásek v kousku těsta: způsobuje kvašení a šíří své charakteristické vlastnosti do krve; abscesy dítěte, které bylo očkováno těmito umělými neštovicemi, slouží k naočkování stejné nemoci dalším dětem; takový je téměř neustálý cyklus tohoto očkování v Čerkesku.
— Voltaire , Filosofické listy