Felix Archimedes Pouchet | |
---|---|
fr. Felix Archimede Pouchet | |
Datum narození | 26. srpna 1800 [1] [2] [3] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 6. prosince 1872 [1] [2] [3] (ve věku 72 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Místo výkonu práce | |
Akademický titul | Muséum d'Histoire Naturelle de Rouen [d] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Felix Archimedes Pouchet (26. srpna 1800, Rouen – 6. prosince 1872, tamtéž) – francouzský lékař a přírodovědec; hlavní vědecký oponent Louise Pasteura a zastánce teorie spontánního generování života.
Získal vyšší lékařské a botanické vzdělání, v Rouenu měl titul chirurga a od jisté doby studoval i zoologii. Skládá se od roku 1828 - ředitel Přírodovědného muzea; 20. července 1834 se jeho přičiněním muzeum stalo veřejným, což bylo na tehdejší dobu vzácné. Počínaje rokem 1832 publikoval řadu zoologických a botanických prací (jako botanik se specializoval především na nočníky). V roce 1838 se stal profesorem na lékařské fakultě v Rouenu.
Proslavil se zejména svými studiemi o oplodnění: „Théorie positive de la fécondation des mammifères, basée sur l'observation de toute la série animale“ (1842) a „Théorie positive de l'ovulation spontanée et de la fécondation des mammifères et de l'espèce humane atd." (1847), za což obdržel velkou fyziologickou cenu 10 000 franků od Francouzské akademie věd. S Pasteurem vedl dlouhou debatu o otázce spontánního generování a i přes to, že byl vlastně za života poražen, své názory hájil až do posledního dne. Jedním z jeho posledních velkých děl byl L'univers. Les infiniment grands et les infiniment petits“ (1865). V roce 1877 mu byl v Rouenu postaven pomník.
![]() |
| |||
---|---|---|---|---|
|