Rýžování (anglicky panning, biopanning) je metoda molekulární biologie pro výběr z velkého množství podobných biologických objektů (peptidy, proteiny, fágy), nazvaná tak analogicky s mytím zlatého písku v tácu (anglicky panning), kde jsou biologické objekty „proseté“ na sorbentu nebo substrátu obsahujícím imobilizovaný ligand. Často se používá k výběru z knihoven biomolekul, které mohou obsahovat obrovské množství z nich, řádově 10 10 různých typů molekul v knihovně.
Typickým příkladem je imobilizace antigenu na destičce, kuličkách apod. s následným přidáním protilátkové fágové knihovny a navázáním specifických protilátek na antigen s následným promytím a elucí specifických molekul [1] .
V současné době existuje několik druhů rýžování: klasické rýžování na substrátu , rýžování v roztoku a rýžování buněk [2] . Příklad rýžování na substrátu je popsán výše. Při rýžování v roztoku interagují specifické molekuly s ligandem nejprve v roztoku a poté se výsledné komplexy vysrážejí. Při rýžování buněk se jako substrát používají buňky, které jsou nabity ligandem, na který se pak vážou specifické molekuly. Poté se izolují buňky s navázanými molekulami a izolují se specifické molekuly. Poslední dvě metody se používají k zamezení konformačních modifikací molekul ligandu během jejich imobilizace na substrátu.