Pětiprocentní klauzule

Pětiprocentní klauzule  je důležitou podmínkou ve volebním systému Spolkové republiky Německo , která upravuje počet odevzdaných hlasů ve volbách pro konkrétní stranu a je nezbytná k tomu, aby její kandidáti předali stranické listiny.

V letech 1949-1955. pro připuštění k rozdělení poslaneckých mandátů v konkrétní spolkové zemi musela každá strana získat více než 5 % hlasů na stranických listinách (tzv. druhé hlasy) v tomto státě nebo zvítězit v jednom jediném mandátu. volební obvod.

Od roku 1956 se požadavky zpřísnily. Nyní strany musely překonat pětiprocentní hranici ve federálním měřítku nebo zvítězit ve třech obvodech s jedním mandátem. Právě vítězství ve třech okrscích ve volbách do Bundestagu v roce 1994 umožnilo Straně demokratického socialismu využít „druhé hlasy“, které jí byly odevzdány. Jinak by se přerozdělily mezi strany, které překonaly pětiprocentní hranici.

Existence takové bariéry, která umožňuje odříznout strany, které jsou mezi voliči méně oblíbené, je dobře zavedená. Díky „pětiprocentní klauzuli“ nemohou radikální organizace na pravé i levé straně politického spektra využívat celou škálu výhod spojených s prací v parlamentu k realizaci a popularizaci svého programového nastavení. Středověkým stranám je přitom poskytováno jakési zvýhodnění.

Viz také

Zájmová bariéra