Okresy Tádžikistánu

Město Dušanbe

Plocha cca. 100 km², populace 724 tisíc lidí.

1. Ismoili Somoni okres 128 tisíc obyvatel
2. Okres Sino 279 tisíc obyvatel
3. Okres Firdavsi 173 tisíc obyvatel
4. Okres Shokhmansur 144 tisíc obyvatel

Gorno-Badakhshan autonomní oblast

Sugd region

Oblast Khatlon

Oblasti republikánské podřízenosti

Historie

1930–1937

V roce 1930 Tádžická SSR zahrnovala tyto regiony: Aral, Asht, Boldzhuan, Varziminor, Garm, Djilikul, Dzhirgital, Isfara, Kabadian, Kalai-Khumb, Kangurt, Kanibadam, Kzyl-Mazar, Kirovabad, Kurgan-Tube, Kulyab, Loka - Tádžik, Matcha, Muminabad, Nau, Obi-Garm, Parkhar, Penjikent, Tavil-Darinsky, Ura-Tube, Faizabad, Khait, Khovaling, Khojent, Shakhrinau, Shakhristan, Shuroabad, Yangi-Bazar.

V roce 1932 vznikly oblasti Gissar, Dangara, Dashtijum. Současně bylo v autonomní oblasti Gorno-Badakhshan (GBAO) zavedeno regionální rozdělení: oblasti Bartang, Vakhano-Ishkashim, Murgab, Rushan, Shugnan.

V roce 1933 byla oblast Varziminoru přejmenována na Zakhmetabad. Vznikla oblast Wakhan.

V roce 1934 vznikla oblast Varzob. Vakhansky okres byl přejmenován na Kaganovichabadsky.

V roce 1935 vznikly okresy Kaliniabad, Proletar, Ramitan, Regar, Stalinabad a okres Ishkashim v GBAO. Khojent byl přejmenován na Leninabad, Aral - na Kuibyshev, Vakhano-Ishkashim GBAO - na Vakhan.

Vanchsky, Voroshilovabadsky, Dagana-Kiiksky, Kalai-Lyabiobsky, Kolkhozabadsky, Komsomolabadsky, Molotovabadsky, Nureksky, Oktyabrsky, Pakhtaabadsky, Rokhatinsky, Sangvorsky, Sary-Khasorsky, Shaartuzsky, 96 okres Rosslao, okresy 96 v oblasti Rossla, 3 Shulmaksky v okrese GB3. Okres Lokai-Tajik byl přejmenován na Koktashsky, Kabadiansky - na Mikoyanabadsky, Yangi-Bazarsky - na Ordzhonikidzeabadsky.

V roce 1937 byla oblast Vanch převedena na GBAO.

1938–1962

V roce 1938, Tádžická SSR byla rozdělena do okresů, které zahrnovaly okresy:

• v okrese Garm  - Garm, Jirgital, Kalai-Lyabiob, Kalai-Khumb, Komsomolabad, Sangvor, Tavil-Darin, Khait, Shulmak;
• v okrese Kulyab  - Boldzhuansky, Dangara, Dashtidzhumsky, Kangurtsky, Kzyl-Mazarsky, Kolkhozabadsky, Kulyabsky, Muminabadsky, Parkharsky, Sary-Khasorsky, Khovalingsky, Shuroabadsky;
• v okrese Leninabad  - Asht, Zakhmetabad, Isfara, Kaliniyabad, Kanibadam, Leninabad, Matcha, Nau, Penjikent, Proletarian, Ura-Tube, Shakhristan.

V roce 1939 byly okresy zrušeny a Tádžická SSR byla rozdělena do 4 oblastí:

• Oblast Garm  – v rámci hranic bývalého okresu Garm a regionu Obi-Garm;
• Kulyab region  - uvnitř hranic bývalého okresu Kulyab;
• Leninabad region  - uvnitř hranic bývalého okresu Leninabad;
• Stalinabad region  - sjednocené okresy, které nebyly součástí okresů (Varzob, Voroshilovabad, Gissar, Dagan-Kiik, Dzhilikul, Koktash, Kaganovichabad, Kirovabad, Kuibyshevsky, Kurgan-Tubinsky, Mikoyanabad, Molotovabad, Nurek, Ordzhonikidze, Re Oktybriza Pakskyh , Rokhata, Stalinabad, Fayzabad, Shakhrinau, Shaartuz, Javanese).

V roce 1942 vznikly okresy Kolchozchionsky a Chkalovsky v oblasti Leninabad, okres Nulvandsky v regionu Garm a okres Alichursky v GBAO.

V roce 1944 byly regiony Voroshilovabad, Dagan-Kiik, Dzhilikul, Kaganovichabad, Kirovabad, Kuibyshevsky, Kurgan-Tyubinsk, Mikojanabad, Molotovabad, Oktyabrsky, Shaartuz převedeny z oblasti Stalinabad do nové oblasti Kurgan-Tyube z oblasti Dangara. Kulyabská oblast. Oblast Obi-Garm byla převedena z oblasti Garm do oblasti Stalinabad. V oblasti Leninabad byl vytvořen okres Ganchinsky.

V roce 1945 byly oblasti Ganchinsky, Zakhmetabad, Kaliniabad, Kolchozchionsky, Matcha, Penjikent, Ura-Tyube a Shahristan převedeny z oblasti Leninabad do oblasti Ura-Tyube . V oblasti Leninabad vznikl okres Shurab.

V roce 1946 byl v oblasti Stalinabad vytvořen okres Almasinsky.

V roce 1947 byla oblast Kurgan-Tyube zrušena a její okresy byly vráceny oblastem Stalinabad a Kulyab. Oblast Ura-Tyube byla zrušena a všechny její okresy byly vráceny oblasti Leninabad. V GBAO byl zrušen okres Alichur a v regionu Leninabad okres Shurab. Oblast Obi-Garm byla převedena z oblasti Stalinabad do oblasti Garm.

V roce 1948 byl v regionu Leninabad zrušen okres Ganchinsky, v regionu Stalinabad Almasinsky okres a v GBAO okres Vakhansky [2] .

V roce 1949 byly v oblasti Garm sloučeny oblasti Kalai-Labiob a Khait do oblasti Tádžikabad.

V roce 1950 vznikla v oblasti Kulyab oblast Chubek; v Leninabadu byl zrušen okres Chkalovsky a ve Stalinabadu - Ramitansky.

10. dubna 1951 byla oblast Stalinabad zrušena a její okresy byly převedeny do republikánské podřízenosti.

V roce 1952 byly v regionu Garm zrušeny regiony Nulvand a Sangvor, region Sary-Khasor v regionu Kulyab a region Bartang v GBAO. V oblasti Kulyab byla čtvrť Chubek přejmenována na Moskvu.

V roce 1953 byla v oblasti Garm zrušena oblast Shulmak a v oblasti Kulyab oblasti Boljuan, Kangurt a Kolkhozabad; byly také zrušeny regiony Vorošilovabad, Nurek, Pakhtaabad a Rokhata pod republikánskou podřízeností. V oblasti Kulyab byl okres Kzyl-Mazar přejmenován na sovětský. Ve stejném období (počátek 50. let 20. století) byl zrušen okres Kalininabad v regionu Leninabad.

V roce 1955 byly regiony Garm a Kulyab zrušeny a jejich okresy byly převedeny do republikánské podřízenosti. Zrušeny byly také oblasti Jilikul, Koktash, Tovil-Dorinsky, Shaartuz. Okres Zachmatabad v regionu Leninabad byl přejmenován na Ainisky.

V roce 1957 byl okres Kalai-Khumb převeden z republikánské podřízenosti pod GBAO. Oblast Dashtijum byla zrušena. Byly vytvořeny Aralská oblast republikánské podřízenosti a Khujandská oblast Leninabadské oblasti. Okres Kaganovichabad byl přejmenován na Kolkhozabad, Mikoyanabad - na Shaartuz, Molotovabad - na Pyanj [3] .

V roce 1958 byly zrušeny okresy Muminabad, Khovalingsky s republikánskou podřízeností a okres Kolchozchionsky v regionu Leninabad. Okres Šachristán v regionu Leninabad by byl přejmenován na Ganchinskiy.

V roce 1959 byly zrušeny oblasti republikánské podřízenosti Varzob, Dagan-Kiik, Kulyab, Kurgan-Tyubinsk, Obi-Garm, Oktyabrsky, Regarsky, Shakhrinausky, Shuroabad; okresy Isfara, Kanibadam, Penjikent, Ura-Tube regionu Leninabad; Oblast Shugnan v GBAO.

V roce 1962 byl Leninabad region zrušen a všechny jeho okresy byly převedeny do republikánské podřízenosti.

od roku 1963

4. ledna 1963 byla revidována síť okresů Tádžické SSR. Bylo vytvořeno 25 okresů: Asht, Vose, Garm, Gisar, Dangara, Dzhirgatal, Kanibadam, Kolchozabad, Kuibyshevsky, Kurgan-Tubinsky, Leninsky, Matchinsky, Moskva, Nausky, Ordzhonikidzeabad, Penjikent, Pyanj, Regar, Ura-Tuzzuj v republikové podřízenosti; Vanj, Ishkashim, Murgab a Shugnan v GBAO [4] .

6. ledna 1965 vznikly okresy Ainskij, Gančinskij, Isfarinský, Kalaj-Chumbskij (GBAO), Komsomolabadskij, Kulyabskij, Kumsangirskij, Parkharskij, Rushanskij (GBAO) a Yavanskij. Oblast Kurgan-Tyube byla přejmenována na Vakhsh. Koncem roku 1965 vznikla čtvrť Zafarobod.

V roce 1966 vznikla oblast Kurgan-Tyube a v roce 1969 oblasti Proletarsky, Sovetsky a Fayzabad.

V roce 1970 byla oblast Leninabad znovu zformována jako součást Tádžické SSR. Zahrnoval regiony Ainskij, Ashtsky, Ganchinsky, Zafarobodsky, Isfarinsky, Kanibadamsky, Matcha, Nausky, Penjikentsky, Proletarsky, Ura-Tube a Khujand.

V roce 1973 byla oblast Kulyab znovu zformována jako součást Tádžické SSR. Z republikánské podřízenosti to zahrnovalo Vose, Dangara, Kulyab, Moskva, Parkhar, Pyanj a sovětské oblasti. Součástí regionu byl také Leningradský region.

V roce 1977 byla oblast Kurgan-Tyube znovu zformována jako součást Tádžické SSR. Zahrnoval regiony Vakhsh, Kolchozabad, Kuibyshev, Kumsangir, Kurgan-Tyube, Shaartuz a Yavan z republikánské podřízenosti.

V roce 1978 byl v regionu Kurgan-Tyube vytvořen okres Kabodiyonsky. Regarský okres republikánské podřízenosti byl přejmenován na Tursunzade.

V roce 1979 byl v regionu Kurgan-Tyube vytvořen okres Jilikul. Oblast Pyanj byla převedena z oblasti Kulyab do oblasti Kurgan-Tube.

V roce 1980 byla v regionu Kurgan-Tyube zrušena oblast Kurgan-Tyube a vznikla komunistická oblast.

V roce 1983 byly vytvořeny okres Khovalingsky v oblasti Kulyab a okres Iljičevsk v oblasti Kurgan-Tyube.

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 Statistická agentura prezidenta Republiky Tádžikistán. Regiony Republiky Tádžikistán. 2010 (nedostupný odkaz) . Datum přístupu: 15. ledna 2013. Archivováno z originálu 24. září 2015. (neurčitý) 
2. ↑ A. I. Kosheleva, P. A. Vasiliev. Administrativně-teritoriální členění Tádžikistánu (historický esej). - Stalinabad, 1948. - 48 s.
3. ↑ Sbírka zákonů Tádžické SSR, dekretů a usnesení Prezidia Nejvyššího sovětu Tádžické SSR (1938-1958). - Stalinabad, 1959.
4. ↑ Výnos Nejvyšší rady Tádžické SSR ze 4. ledna 1963 . Staženo 30. května 2020. Archivováno z originálu dne 22. října 2020. (neurčitý)