| Revoluční Národní shromáždění České republiky. Revoluční národní shromáždění slovenské Revoluční národní shromáždění | |
|---|---|
| Příběh | |
| Datum založení | 14. listopadu 1918 |
| Datum zrušení | 1920 |
| Předchůdce | národní výbor |
| Nástupce | národní shromáždění |
| Řízení | |
| Předseda | František Tomášek |
| Struktura | |
| členové | 256-270 |
| Poslední volby |
1919 – komunální volby 1920 – volby do parlamentu |
Revoluční národní shromáždění Československa bylo nejvyšším zastupitelským a zákonodárným orgánem při vzniku Československa . Vytvořeno 14. listopadu 1918 na základě Národního výboru , na základě ustanovení prozatímní ústavy . Původně čítalo 256 poslanců, ale do března 1919 se jejich počet rozrostl na 269 (další křesla byla určena i pro představitele Podkarpatské Rusi a československých legií ).
První schůze sněmu [1] rozpustila vládu Tomáše Masaryka a schválila vládu v čele s Karlem Kramařem [2] . Po komunálních volbách v roce 1919, které přinesly drtivé vítězství levicových sil (mezi Čechy 32,5 % pro sociální demokraty, 17,3 % pro socialisty, mezi Němci 47,9 % pro německou sociálně demokratickou stranu práce v Československu), shromáždění předal moc první vládě Vlastimila Tusara .
Období Revolučního národního shromáždění skončilo po volbách do Národního shromáždění v roce 1920 .
Prvním předsedou byl novinář a sociálně demokratický politik František Tomášek .
Zpočátku se shromáždění scházelo v paláci Chunovských [3] , později se přesunulo do Rudolfina .
Revoluční lidové shromáždění vzniklo z členů Národního výboru dodatečnou kooptací na základě tzv. Schweglovského klíče na základě voleb do říšské rady v roce 1911. Zpočátku to bylo 256 členů, ale pak v březnu 1919 ústavní zákon zvýšil jejich počet na 270. Nová křesla byla určena především zástupcům Slovenska , kde docházelo k právnímu dualismu, protože na Slovensku platila stará uherská legislativa. a starou rakouskou legislativou v ČR. V parlamentu byli pouze zástupci české a slovenské národnosti, nebyli zde žádní zástupci německé a maďarské menšiny a status Podkarpatské Rusi nebyl ještě zcela určen [4] .
| Zásilka | Počet mandátů | Poznámky |
|---|---|---|
| Agrární strana | 55 | |
| Československá sociálně demokratická strana práce | 53 | |
| národně demokratická strana Československa | 46 | |
| slovenští poslanci | 45 | Pro nedostatek poslanců slovenské národnosti je doplnili poslanci české národnosti ze Slovenska. |
| Česká strana socialistická | 35 | Samotná Česká strana socialistická měla 29 mandátů, později se k ní připojila Československá strana pokroková , která měla 6 mandátů. |
| Československá strana lidová | 24 | |
| Ostatní kooptováni | jedenáct | Další kooptace založené na klíči Shweglovsky. Kromě slovenských poslanců to byli ti, kteří zastávali některé vládní posty. |
| Celkový | 269 |