| Rozlišení 1019 | |
|---|---|
| Orgán | Rada bezpečnosti OSN |
| datum | 9. listopadu 1995 |
| Setkání | č. 3591 |
| Kód | S/RES/1019 |
| Hlasování |
|
| Téma | bývalá Jugoslávie |
| Výsledek | přijato |
| Složení Rady bezpečnosti pro rok 1995 | |
| stálí členové |
|
| nestálí členové |
|
| Dokument | |
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1019 (kód S/RES/1019), přijatá dne 9. listopadu 1995, potvrzující všechny rezoluce o situaci v bývalé Jugoslávii , odkazující na rezoluce 1004 (1995) a 1010 (1995) o situaci v Republikou Bosna a Hercegovina a o rezoluci 1009 (1995) o situaci v Chorvatské republice Rada projednala porušování mezinárodního humanitárního práva [1] .
Rada bezpečnosti vyjádřila politování nad tím, že bosenskosrbská strana nedodržuje dříve přijaté rezoluce. Potvrdily to zprávy, včetně zpráv od generálního tajemníka OSN, o porušování lidských práv, masakrech, nezákonném zadržování, nucených pracích, znásilňování a deportacích ve Srebrenici , Banja Luce a Sanském Mostě . Kromě toho se objevily zprávy o vypalování domů, rabování a zabíjení v bývalých sektorech Západ, Sever a Jih v Chorvatské republice od UNCRO a humanitárních agentur OSN.
Rada odsoudila kroky bosenskosrbské strany ohledně neschopnosti zajistit nerušený přístup zástupců Mezinárodního výboru Červeného kříže k vysídleným osobám a vězňům.
Všechna porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv v bývalé Jugoslávii byla odsouzena a byl vznesen požadavek na okamžitý přístup k vysídleným osobám, vězňům a pohřešovaným osobám. Kromě toho bylo vyžadováno dodržování práv a bezpečnosti vysídlených osob, jakož i jejich propuštění a uzavření všech zadržovacích táborů v Bosně a Hercegovině.
Chorvatská vláda měla zajistit, aby přestalo porušování lidských práv, aby byla respektována práva srbského obyvatelstva, aby ti, kdo jsou odpovědní za jakékoli porušení, byli potrestáni a aby pro návrat uprchlíků nebyl stanoven žádný časový limit.
Rada bezpečnosti uložila všem zemím, zejména těm, které se nacházejí na území bývalé Jugoslávie, aby spolupracovaly s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zřízeným podle rezoluce 827 (1993). Strany konfliktu byly instruovány, aby neničily, neupravovaly, neskrývaly ani nepoškozovaly důkazy o porušování mezinárodního humanitárního práva.
Generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí byl požádán, aby Radu bezpečnosti pravidelně informoval o situaci v regionu.