Liga Rýna ( Alliance of the Rhine , Confederation of the Rhine ; německy: Rheinischer Bund ) je obranná aliance více než 50 německých knížat z oblasti Rýna , která vznikla 14. srpna 1658 . Hlavní zásluhu na vytvoření aliance měl kardinál Giulio Mazarin .
Účelem aliance bylo převedení části německých knížectví pod patronát Francie a Ludvíka XIV . a oslabení vlivu císaře Svaté říše římské v Německu ( Leopold I. nastoupil na císařský trůn měsíc před vznikem aliance ). Liga oznámila spojenecké vztahy s Francií, její členové přísahali, že nedovolí vojskům nepřátelským vůči Francii vstoupit na jejich území, čímž odřízne španělské Nizozemsko od Rakouska . Liga zaručila Švédům nedotknutelnost jejich výbojů v Německu během třicetileté války , byla potvrzena ustanovení vestfálského míru, včetně té, která umožnila vznik ligy - právo německých knížat, vazalů císaře, uzavírat obranná spojenectví mezi sebou i s cizími mocnostmi bez císařského posvěcení.
Navzdory otevřeně protihabsburské orientaci aliance, kdy v roce 1663 císař Leopold vyzval evropské panovníky k pomoci proti turecké agresi, souhlasila Rýnská liga po svém spojenci Francii s vysláním 600 pěšáků a 300 jezdců do války proti Turky. Rýnští vojáci se zúčastnili bitvy u Szentgotthardu , která skončila porážkou Turků.
Liga expandovala dvakrát v 60. letech 17. století. Oficiálně zanikla v srpnu 1667 , ale snahy francouzské diplomacie vedly k tomu , že spojení hlavních členů ligy bylo platné až do roku 1688 .
V roce 1806 byla pod tlakem Napoleona I. uzavřena Rýnská konfederace , aliance německých knížat, podobná složením a cíli Rýnské lize, která měla rovněž protihabsburskou orientaci.