Remistan z Akvitánie

Remistan
lat.  Remistan, Remistanus
Hrabě v Argentonu a Berry
766-768  _ _
Smrt 768 Bourges( 0768 )
Rod plynárenský dům
Otec Ed Veliký

Remistan ( lat.  Remistan, Remistanus , popraven 768 , Bourges ) - hrabě v Argentonu a polovina hrabství Bourges od roku 766 , syn vévody z Akvitánie Eda Velikého .

Životopis

Poprvé zmíněna na počátku 760 . Během povstání vévody z Akvitánie Waifara , Remistan, zvaný „ Remistanius avunculus Waiofario “ a „ Remistanius filius Eudone quondam “ (strýc Waifar a syn Eda), přišel ke králi Pepinovi Krátkém a složil přísahu věrnosti. " Kronika nástupců Fredegara " [ 1 ] a " Early Annals of Metz " [ 2 ] datují tuto událost do roku 765 a " Annals of the Kingdom of the Franks " - 763 .

V roce 766 podnikl Pepin tažení do Akvitánie. Přestavěl města Poitiers , Limoges , Saintes , Perigueux , Angoulême a Argenton-sur-Creuze , zničená vévodou z Waifaru . Současně dal Remistan pod kontrolu Argentonu a část hrabství Bourges ( Berry ) až po řeku Cher . [3] Fredegarův nástupce dodává, že Remistan dostal od krále bohaté dary, ale mylně uvádí stupeň svého vztahu s Waifarem: strýc z matčiny strany („ lat .  avunculus “) místo strýc z otcovy strany („ lat.  patruus “). [čtyři]

Nicméně brzy (v roce 767 ) [5] Remistan přešel na stranu Vaifara, čímž porušil přísahu věrnosti danou králi Pepinovi. Zaútočil na posádky, které Pepin zanechal v akvitánských městech, a také zdevastoval oblasti Bourges a Limoges, které předtím zabral král. V reakci na to poslal Pepin armádu, která v roce 768 zajala Remistan spolu s jeho manželkou, načež byl na příkaz krále Remistan oběšen v Bourges. [6]

Manželství a děti

Ze zprávy Fredegarova nástupce [6] je známo, že měl manželku, která s ním byla roku 768 zajata. Její jméno je neznámé a neznámý je také její osud. O dětech Remistanu se nic neříká, ale pozdější genealogie mu připisují jednoho syna:

Poznámky

  1. Stoupenci Fredegara , str. 45. - S. 189.
  2. Letopisy z Met, 765. - S. 334.
  3. Letopisy Lorsche, 768. - S. 146.
  4. Stoupenci Fredegara , str. 46.
  5. Stoupenci Fredegara , str. padesáti.
  6. 1 2 Stoupenci Fredegara , Art. 51. - S. 191.

Odkazy

Literatura