Retikulární vlákna neboli retikulin je označení pro pojivovou tkáň složenou z kolagenu typu III [1] . Retikulární vlákna tvoří retikulin, tedy síť, která tvoří základ pro řadu orgánů měkkých tkání, jako jsou játra , kostní dřeň , orgány a tkáně lymfatického systému [2] .
Termín poprvé navrhl v roce 1892 M. Siegfried [3] . Dosud se termín retikulin vztahuje pouze na vlákna sestávající z kolagenu typu III. Z historického hlediska se pod pojmem retikulární vlákna někdy rozuměly fibrily bazální membrány a embryonální pojivové tkáně [4] .
Retikulární vlákna jsou součástí retikulární tkáně . Skládají se z fibril různých průměrů a jsou uzavřeny v homogenní husté mezibuněčné hmotě. Vlákna o průměru 20–50 nm se nacházejí ve středu a 10 mm po obvodu. Retikulární vlákna jsou vždy obalena v cytoplazmě retikulárních buněk . Nejrozvinutější síť retikulárních vláken v lymfatických uzlinách [5] .
Retikulární vlákna se skládají z kolagenu typu III a nekolagenní složky představované amorfní látkou s výraznými imunogenními vlastnostmi. Skládá se z bílkovin (~90-92 %), sacharidů (~4 %) a lipidů (~4 %) [5] .