Referendum v Dánsku | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasujete pro nebo proti účasti Dánska na evropské bezpečnostní a obranné spolupráci zrušením vyloučení z obrany EU? [* jeden]
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Většina pro : 50-55 % 55-60 % 60-65 % 65-70 % 70-75 % 75-80 % 80 %+ Většina proti : 50-55 % 55-60 % 60-65 % |
Referendum o zrušení výjimky společné bezpečnostní a obranné politiky , jedné z výjimek Evropské unie , se konalo v Dánsku 1. června 2022 [1] [2] [* 2] . Ta se měla konat 6. března 2022 po dosažení dohody o změně bezpečnostní politiky země na pozadí ruské invaze na Ukrajinu [3] . V referendu zvítězila varianta „Pro“ se zhruba dvěma třetinami hlasů [4] . Bylo to poprvé, kdy Dánsko zrušilo jednu ze svých výjimek ve smlouvě Evropské unie [5] .
Po odmítnutí Maastrichtské smlouvy v referendu z roku 1992 bylo dosaženo Edinburské dohody , která Dánsku udělila čtyři výjimky z členství v Evropské unii. Následně v roce 1993 byla ratifikována Maastrichtská smlouva . Jednou z výjimek byla výjimka v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky [6] . Znamenalo to, že se Dánsko neúčastnilo společné bezpečnostní a obranné politiky ani vojenských operací unie [7] . Dánsko se navíc neúčastní rozhodovacích procesů EU týkajících se vojenských operací [8] .
Jde o třetí referendum konané v souvislosti s vyhoštěním. V roce 2000 bylo v referendu odmítnuto přijetí eura jako národní měny a v roce 2015 byl zamítnut návrh na změnu vyloučení z prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Aby bylo referendum zamítnuto, musí většina voličů hlasovat proti a jejich počet hlasů musí být alespoň 30 %. Strany stojící za dohodou o obraně se rozhodly, že výsledek referenda z roku 2022 by měl platit bez ohledu na účast [9] .
Dohodu o změně bezpečnostní politiky předložili vůdci Sociálních demokratů , Venstre , Socialistických lidových , Sociálně liberálních a Konzervativních lidových stran a následně jimi podepsali [3] [10] . Liberální aliance a Křesťanští demokraté rovněž podpořili dohodu [11] , zatímco Nezávislí zelení sice hlasovali „Ano“, ale nevyzvali voliče k hlasování [12] . Dánská lidová strana , nová pravice , mladí konzervativci a rudo-zelená koalice se postavili proti zrušení vyloučení a vyzvali voliče, aby hlasovali „ne“ [11] . Součástí dohody bylo zvýšení výdajů na obranu a ukončení závislosti země na ruském plynu [11] .
Dne 30. března zveřejnilo dánské ministerstvo zahraničních věcí dva návrhy zákonů o uspořádání referenda a připojení ke Společné bezpečnostní a obranné politice [13] . Znění referendové otázky, která nezmiňovala ani Evropskou unii, ani vyloučení, kritizovala Dánská lidová strana a Rudo-zelená koalice [14] . Jeppe Kofod dánský ministr zahraničí, oznámil dne 7. dubna změnu formulace, která zní: "Hlasujete pro nebo proti účasti Dánska v evropské obranné a bezpečnostní spolupráci odstraněním obranné výjimky EU?" [15] .
Byly vzneseny obavy, že zrušení výjimky a účasti na společné bezpečnostní a obranné politice může nakonec vést k tomu, že se Dánsko bude muset připojit k armádě Evropské unie , pokud bude v budoucnu vytvořena. Jeppe Kofod uvedl, že jakákoli taková změna by vyžadovala revizi smlouvy a nové referendum [16] .
V předvečer referenda se konaly televizní debaty za účasti lídrů stran Folketingu [17] [18] .
Předvolební průzkumy zveřejněné národními vysílacími stanicemi DR a TV 2 bezprostředně po uzavření volebních místností ve 20:00 SELČ (18:00 UTC ) ukázaly, že drtivá většina voličů hlasovala „Ano“ [19] [20] .
Podle dánského statistického úřadu 66,87 % voličů hlasovalo „pro“, 33,13 % – „proti“ [21] . Účast byla 65,8 %, jedna z nejnižších ze všech referend v Evropské unii. Z celkového počtu voličů (4 260 944) hlasovalo „Pro“ 43,38 %, „Proti“ 21,49 %, nevolilo 35,13 % [22] .
Hlas | hlasů | Podíl (%) |
---|---|---|
Za | 1 848 242 | 66,87 |
Proti | 915 717 | 33.13 |
Celkový | 2 763 959 | 100,00 |
Platný | 2 763 959 | 98,62 |
Neplatný | 5 819 | 0,21 |
Prázdný | 32 739 | 1.17 |
Celkový počet hlasů | 2 802 517 | 100,00 |
Voliči / Volební účast | 4 260 944 | 65,77 |
Volební obvod | Hlasování | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Za | Proti | Platný | Neplatný | Prázdný | Celkový | |
Kodaň | 235 847 (69,4 %) | 104 221 (30,6 %) | 340 068 | 827 | 5108 | 346 003 |
Velká Kodaň | 160 842 (68,1 %) | 75 490 (31,9 %) | 236 342 | 508 | 2407 | 239 257 |
Severní Zéland | 172 177 (71,8 %) | 67 611 (28,2 %) | 239 788 | 396 | 2176 | 242 360 |
Bornholm | 12 827 (62,9 %) | 7552 (37,1 %) | 20 379 | 44 | 316 | 20 739 |
Zélandu | 265 947 (64,0 %) | 149,567 (36,0 %) | 415 514 | 837 | 4428 | 420 779 |
Fyn | 165 365 (67,3 %) | 80 211 (32,7 %) | 245 576 | 576 | 3166 | 249 318 |
Jižní Jutsko | 214 790 (63,2 %) | 124 833 (36,8 %) | 339 623 | 770 | 3746 | 344 139 |
východní Jutsko | 274 182 (69,5 %) | 120 265 (30,5 %) | 394 447 | 837 | 5175 | 400 459 |
Západní Jutsko | 168 770 (66,3 %) | 85 772 (33,7 %) | 254 542 | 465 | 3092 | 258 099 |
Severní Jutsko | 177 485 (63,9 %) | 100 195 (36,1 %) | 277 680 | 559 | 3125 | 281 364 |
Dánská premiérka Mette Frederiksen poznamenala, že je s výsledkem velmi spokojená a uvedla, že Dánsko vyslalo velmi důležitý signál svým spojencům a jasný signál Vladimiru Putinovi [5] . Předseda strany Venstre Jakob Ellemann-Jensen řekl, že referendum přineslo jasný výsledek, se kterým mohou ostatní země počítat [23] . Vůdce dánské lidové strany Morten Messerschmidt poznamenal, že hlasy mnoha lidí byly ovlivněny válkou na Ukrajině [23] .
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že Dánsko a Evropská unie „budou mít z tohoto rozhodnutí prospěch“ [24] . Francouzský prezident Emmanuel Macron označil výsledky referenda za „fantastickou zprávu pro Evropu“ [25] . Podle dánského ministerstva zahraničních věcí se plánuje, že rozhodnutí vstoupí v platnost 1. července [26] .
Volby a referenda v Dánsku | |
---|---|
Volby do Folketingu |
|
Volby do Landstingu |
|
Volby do Evropského parlamentu |
|
komunální volby |
|
Další možnosti |
|
referenda |