Kosočtverec fossa

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 3. dubna 2018; kontroly vyžadují 5 úprav .

Kosočtverec fossa ( lat.  fossa rhomboidea ) je dno IV komory , tvořené zadní plochou medulla oblongata a mostem .

Anatomie

Kosočtverečná jamka je kosočtverečná prohlubeň, laterálně ohraničená v horní části horními cerebelárními stopkami. V zadním dolním rohu kosočtverečné jamky je vstup do centrálního kanálu míchy (foramen Magendie). V předním horním rohu je otvor vedoucí do akvaduktu středního mozku , kterým dutina III. komory komunikuje s IV komorou . V laterálních rozích kosočtverečné jamky leží jádra n. vestibulocochlearis.

Projekce jader hlavových nervů do kosočtverečné jamky

Šedá hmota v oblasti kosočtverečné fossa se nachází ve formě samostatných shluků nebo jader, které jsou od sebe odděleny bílou hmotou . Abychom porozuměli topografii jader kosočtverečné jamky, je třeba mít na paměti, že neurální trubice v oblasti prodloužené míchy a můstku se otevřela na svém zadním (dorzálním) povrchu a rozvinula se tak, že se jeho zadní části změnily v boční úseky kosočtverečné jamky. Senzorická jádra kosodélníkového mozku, odpovídající zadním míšním rohům, tedy zaujímají laterální polohu v kosočtverečné jámě. Motorická jádra odpovídající předním míšním rohům jsou umístěna mediálně v kosočtverečné jamce. Autonomní jádra odpovídající laterálním rohům míšním se nacházejí v bílé hmotě mezi motorickými a senzorickými jádry kosočtverečné jamky.

V prodloužené míše, jejíž dorzální plocha tvoří spodní část kosočtverečné jamky, jsou umístěna jádra IX-XII párů hlavových nervů. V můstku, jehož dorzální plocha tvoří horní část kosočtverečné jamky, leží jádra V, VI, VII a VIII párů hlavových nervů.

V pár

Trojklanný nerv, ( lat.  n. trigeminus ), má čtyři jádra.

1. Motorické jádro trigeminálního nervu, nucleus motorius nervi trigemini, se promítá do horních částí kosočtverečné jamky, v oblasti lebeční jamky. Procesy buněk tohoto jádra tvoří motorický kořen trojklaného nervu.

2. Smyslové jádro trojklaného nervu, nucleus sensorius nervi trigemini, ke kterému jsou vhodná vlákna smyslového kořene tohoto nervu, se skládá z několika jader:

a) pontinní jádro trojklaného nervu, nucleus pontinus nervi trigemini, leží laterálně a poněkud vzadu od motorického jádra. Projekce pontinního jádra odpovídá namodralé skvrně.

b) spinální jádro trojklaného nervu, nucleus spinalis nervi trigemini, je jakoby pokračováním předchozího jádra v kaudálním směru, má protáhlý tvar a leží v celé prodloužené míše a vstupuje do horní (I - V ) segmenty míchy.

c) jádro mezencefalického traktu trojklaného nervu, nucleus mesencephalicus nervi trigemini, se nachází kraniálně (nahoře) od pontinního jádra trojklaného nervu, vedle akvaduktu mozku a sleduje střechu středního mozku k úroveň vyšších pahorků.

VI pár

Abdukuje nerv, n. abducens, má jedno motorické jádro n. abducentis, nucleus nervi abducentis, umístěné ve smyčce kolena lícního nervu, hluboko v obličejovém pahorku, colliculus facialis.

VII pár

Obličejový nerv, n. facialis, má tři jádra.

1. Motorické jádro lícního nervu, nucleus motorius nervi facialis, je velké, leží spíše hluboko v retikulární formaci můstku, laterálně od tuberculum obličeje. Procesy buněk tohoto jádra tvoří motorický kořen lícního nervu. Ten, stoupající z hloubky, směřuje do tloušťky mozku, nejprve dorzomedálně, ohýbá se kolem jádra n. abducens z dorzální strany, tvoří koleno lícního nervu a pak jde ventrolaterálním směrem.

2. Jádro solitární dráhy, nucleus solitarius, senzitivní, společné pro VII, IX a X páry hlavových nervů, leží v hloubce kosočtverečné jamky, promítá se laterálně do hraniční rýhy. Buňky, které tvoří toto jádro, se nacházejí již v pons operculum, mírně proximálně k úrovni umístění mozkových pruhů čtvrté komory, a táhnou se skrz dorzální úseky medulla oblongata až k prvnímu krčnímu segmentu míchy. mícha. Na buňkách tohoto jádra končí vlákna, která vedou impulsy chuťové citlivosti.

3. Horní slinné jádro, nucleus salivatorius superior, vegetativní, parasympatikus, se nachází v retikulární formaci mostu, poněkud povrchově a laterálně od motorického jádra lícního nervu.

VIII pár

Vestibulokochleární nerv, n. vestibulocochlearis, má dvě skupiny jader: dvě kochleární (sluchová) a čtyři vestibulární (vestibulární) jádra, která leží v laterálních částech mostu na hranici s prodlouženou míchou a promítají se do oblasti vestibulárního pole kosočtverec fossa.

1. Nejlaterálnější pozici ve vestibulárním poli zaujímají přední kochleární jádro, nucleus cochlearis ventralis a zadní kochleární jádro, nucleus cochlearis dorsalis. Na buňkách těchto jader končí synapsemi procesy neuronů spirálního uzlu hlemýždě, které tvoří kochleární část nervu.

Vestibulární jádra přijímají nervové impulsy z citlivých oblastí (ampulárních hřebenů a makuly) membranózního labyrintu vnitřního ucha.

1. Mediální vestibulární jádro, nucleus vestibularis medialis, (Schwalbeho jádro).

2. Laterální vestibulární jádro, nucleus vestibularis lateralis (Deitersovo jádro).

3. Superior vestibulární jádro, nucleus vestibularis superior (Bekhtěrevovo jádro).

4. Dolní vestibulární jádro, nucleus vestibularis inferior (Rollerovo jádro).

Jádra posledních čtyř párů hlavových nervů (IX, X, XI a XII páry) se promítají na povrch spodního trojúhelníku kosočtverečné jamky tvořené dorzální částí prodloužené míchy.

IX pár

Glossofaryngeální nerv, n. glossopharyngeus, má tři jádra, z nichž jedno (motorické) je společné pro IX a X páry hlavových nervů.

1. Dvojité jádro, nucleus ambiguus (motorické), se nachází v retikulární formaci, v dolní polovině kosočtverečné jamky a promítá se do oblasti kaudální jamky.

2. Jádro osamocené dráhy, nucleus solitarius (smyslové), společné pro VII, IX a X páry hlavových nervů.

3. Dolní slinné jádro, nucleus solivatorius inferior, vegetativní parasympatikus, se nachází v retikulární formaci směrem dolů od horního slinného jádra.

X pár

Vagus nerv, n. vagus, má tři jádra: motorické, senzorické a autonomní (parasympatikus).

1. Dvojité jádro, nucleus ambiguus (motorické), společné pro n. glossofaryngeus a vagus.

2. Jádro osamocené dráhy, nucleus solitarius (smyslové), společné pro VII, IX a X páry hlavových nervů.

3. Zadní jádro n. vagus, nucleus dorsalis nervi vagi, parasympatikus, leží povrchově v oblasti trojúhelníku n. vagus.

XI pár

Akcesorický nerv, n. accessorius, má motorické jádro přídatného nervu, nucleus nervi accessorii. Leží v tloušťce kosočtverečné jamky, pod dvojitým jádrem, a má 2 části: pars cerebralis, která leží v prodloužené míše, a pars spinalis, která pokračuje v šedé hmotě míchy podél horních 5-6. segmenty (v předních rozích).

XII pár

Hypoglossální nerv, n. hypoglossus, má jedno jádro v dolním rohu kosočtverečné jamky, hluboko v trojúhelníku n. hypoglossus. Jedná se o motorické jádro hypoglossálního nervu, nucleus nervi hypoglossi. Procesy buněk tohoto jádra se podílejí na inervaci svalů jazyka [1] .

Poznámky

  1. Čtvrtá komora a kosodélníková jamka mozku . biofile.ru. Staženo 6. listopadu 2017. Archivováno z originálu 7. listopadu 2017.

Literatura