S-175 , Gardina - poplašný systém pro zajištění režimu státní hranice metodou ochrany rozšířených úseků pomocí technických prostředků ochrany hranic (TSOG), uveden do provozu v roce 1979 a nahrazující S-100 " Skála". Zkratka "C" znamená "systém" (jako verze - "alarm"), poměrně často se v literatuře můžete setkat s názvem "komplex". Modernější komplex KS-185 Gobi , uvedený do provozu koncem 80. let, disponující řadou technologických výhod oproti oponě, jako celek neměl rozhodující převahu ve spolehlivosti provozu a oprav.
Instalace S-175 začala na čínských hranicích v oblasti jezera Zaisan . Systém se v krátké době stal základnou na státní hranici SSSR. Umožňoval řídit až 40 úseků tratě standardní délky 500 m (limit do 650 m bez dalšího vybavení), rozdělených do dvou stran o celkové délce typicky do 20 km (až 26 km v limit s maximální délkou úseku 650 m), k řízení prací postupně až 4 elektromechanické zámky na bráně pro průchod pracovníků pohraniční stráže. Princip detekce narušitele, stejně jako u S-100 , zůstal elektrokontaktem (zkrat sousedních kovových závitů nebo jejich přetržení). Bylo povoleno připojit až 2 další senzory na jiných principech činnosti (kontaktní, kapacitní, indukční atd.)
Životnost některých prvků systému byla až 3 roky (polyetylenové izolátory se rozpadly slunečním zářením a praskly v chladu), jiné - až 8 let nebo více: dřevěné podpěry a průzory, drátěné nitě rezavějící v dešti atd. .
V roce 1991 bylo asi 50% obvodu státní hranice SSSR s Finskem v Leningradské oblasti pokryto Gardinou, další, nejnebezpečnější, byly převedeny na KS-185 Gobi . V Republice Karelia bylo několik deseti kilometrů obvodu přeneseno na Gobi , zbytek připadl na Gardinu. V roce 1992 byla na území Ruské federace ukončena obnova pohraničních elektrických signalizačních komplexů. Na hranicích s Estonskem, Lotyšskem, Běloruskem a Ukrajinou nebyly vybudovány elektrické signalizační komplexy. V některých úsecích pohraničí byla minimálně do konce roku 2001 prováděna údržba systému v provozuschopném stavu a výměna úseků systému.
Na hranicích s Gruzií, Ázerbájdžánem a Čínou pokračuje údržba elektrických signalizačních komplexů a výstavba nových.
Až 90 % obvodu zemských státních hranic SSSR v roce 1991 pokrýval systém Gardin a další modely. Na území Ruské federace nebyl systém v roce 2008 nikde demontován, i když restaurování částí poškozených počasím a narušiteli není zdaleka vždy prováděno. Energie do komplexu na západních hranicích Ruska není napájena od počátku 90. let. Na severozápadní hranici byla elektřina dodávána minimálně do konce roku 2001.
"Gardina" a komplexy jiných typů od ledna 2009 byly pokryty hranice Ruska s Norskem, Finskem, Polskem (Kaliningradská oblast) včetně Baltské kosy . Na mongolských, čínských a korejských hranicích jsou elektrické alarmy aktualizovány, aby se zabránilo masivnímu přílivu nelegálních přistěhovalců.
V Litvě na polských hranicích byl sovětský systém Gardina demontován až po současném vstupu této země a Polska do schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 . Ani po tomto datu nedocházelo k centralizované demontáži systému a místní obyvatelé si sami škrtali průchody v systému, protože vnitroschengenskou hranici smí překročit kdekoli. Právě zde se díky univerzální dostupnosti stala „Gardina“ skutečnou turistickou atrakcí, kterou navštěvují nejen občané Evropské unie, ale také Rusové a další cizinci.
V Bělorusku se "Gardina" na hranici s Polskem používá k zamýšlenému účelu, ačkoli neexistují žádné informace, zda je napájena proudem a zda je udržována v aktivním stavu.
Na Ukrajině, na hranicích s Polskem , Slovenskem , Maďarskem a Rumunskem , se drátěné ploty používají v pasivním režimu.
Na hranici Ázerbájdžánu a Íránu není lineární část systému rozebrána, přítomnost řídících jednotek není potvrzena, na některých fotografiích nejsou, na jiných lze rozeznat něco podobného.
Stav sekcí systému a přídavných senzorů je nepřetržitě monitorován v každém okamžiku. Stav pozemků je sledován ve dvojicích. K informacím o stavu dvou sekcí se také přidávají informace o stavu dalších senzorů. Pokud je poplachový signál generován hlavním snímačem, další snímač svůj poplachový signál nevysílá.
Informační paket je přenášen kombinací 3 frekvencí:
S pomocí tří frekvencí tak vzniká 7 stavů.
Informace o stavu snímačů je určena přesně stanovenou frekvencí pro každý úsek (snímač). Pro 20 míst na boku se používá 60 frekvencí pro senzory a 2 další frekvence pro uzamykací zařízení. Kmitočtové dělení signálů umožňuje ovládat paralelně kompletně 20 sekcí kdykoliv (na rozdíl od komplexního KS-185 "Gobi", kde je použito časové dělení signálů).
Levý a pravý bok spojuje pouze potrava. Informační frekvenční signály na bocích jsou fyzicky odděleny. Proto je frekvenčně analyzující část zcela zaměnitelná.
Lineární zařízení se skládá z lineární jednotky a jednotky ochrany před bleskem. Všechny bloky jsou zcela identické, frekvence signálu se nastavuje pomocí filtrační desky. Rozdíl frekvencí je až 10 kHz, proto se používají mechanické FEM filtry. Charakteristickým rysem systému je napájení lineární části, prováděné na principu drát-zem, proto je spolehlivé uzemnění Lineárních jednotek a Staniční části klíčem k úspěšnému provozu systému jako celku.
Systém "Gardina" je jednoduchým a účinným prostředkem k zajištění režimu státní hranice. Výpočet byl proveden na nepřipraveného vetřelce. Technická struktura také poskytovala hygienickou kontrolu nad sezónním pohybem divokých a domácích zvířat, aby se zabránilo pandemiím a epizootiím.
Současně má "Gardina" určité nevýhody. K vybavení jednoho kilometru hranice je potřeba 334 dřevěných kůlů o délce 3 metry. Životnost sloupu se v závislosti na klimatických podmínkách pohybuje od 3 do 10 let, poté je nutná výměna. K zajištění signalizačního plátna na 1 km je potřeba až 2,5 tuny ostnatého drátu. Pro upevnění plastových izolátorů (více než 12 tisíc kusů) je zapotřebí více než 60 kg hřebíků. Pájení drátů a ostnatých drátů vyžaduje několik desítek litrů benzínu a několik kilogramů cínu. Všechny tyto faktory v kontextu neustálého snižování finančních prostředků pro pohraniční jednotky znemožnily údržbu a další rozvoj těchto systémů, hlavní důraz v nejnovějších systémech je kladen na bezbariérové signalizační systémy.
Na základě zkušeností z provozu S-175 se jedná jako celek o velmi spolehlivý systém, některé jednotky, jako např.: napájecí zdroj, GDP - vzdálený generátor elektrické energie, mají ve staniční části instalovánu rezervu chladu, pro případ poruchy z hlavních jednotek, výměna za náhradní netrvá déle než minuty.
Senzory: