Saxe-Coburg-Gotha

historický stav
Saxe-Coburg-Gotha
Němec  Sachsen-Coburg a Gotha
Vlajka Erb

Saxe-Coburg a Gotha v rámci Německé říše
 
 
 
  1826  - 1918
Hlavní město Coburg a Gotha
jazyky) německy
Úřední jazyk německy
Náměstí 1 977 km²
Počet obyvatel 242 000 lidí (1905)
Forma vlády dualistická monarchie
Dynastie Saxe-Coburg-Gotha
vévoda
 •  1826 - 1844 Ernst I
 •  1844 - 1893 Ernst II
 •  1893 - 1900 Alfréd
 •  1900 - 1918 Carl Edward
Příběh
 •  1826 Vzdělaný
 •  1871 Německá říše
 •  18. listopadu 1918 Listopadová revoluce , likvidace jednotného státu
 •  1920 Začlenění do Durynska a Bavorska
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Saxe-Coburg-Gotha (zřídka Saxe-Coburg a Gotha ; německy  Sachsen-Coburg und Gotha ) - stát, který existoval v letech 18261918 v Německu , skládající se z vévodství Saxe-Coburg a Saxe-Gotha , která byla v osobním unie .

Název Saxe-Coburg-Gotha také odkazuje na dynastii , která vládla ve vévodství a v některých dalších zemích.

Duchy

Vévodství Saxe-Coburg a Saxe-Gotha byly ovládány Ernestinskou linií dynastie Wettinů . V roce 1826, po smrti posledního vévody Saxe-Gotha-Altenburg , který nezanechal žádného dědice, mělo vévodství Saxe-Gotha přejít k Ernstovi III ., vévodovi ze Saxe-Coburg-Saalfeld , do té doby rozvedenému, manželovi Louise Saxe-Gotha-Altenburg, neteř zesnulého vévody. Protože se ostatní větve dynastie kvůli rozvodu manželů postavily proti přijetí Gothy vévodou Ernstem, došlo ke konfliktu, v jehož důsledku v listopadu 1826 strany dosáhly kompromisu. Podle smlouvy o rozdělení z roku 1826 získal Ernst Gotha, ale na oplátku postoupil Saalfeld větvím Saxe-Meiningen . Poté se stal Ernstem I., vévodou ze Saxe-Coburg a Gotha a podle toho změnil svůj titul na vévodu Saxe-Coburg a Gotha .

Ernst I. zemřel v roce 1844 , načež nastoupil na trůn jeho syn Ernst II . Za jeho vlády uzavřelo vévodství vojenskou úmluvu s Pruskem ( 1862 ) a později se na straně hohenzollernské monarchie účastnilo rakousko-pruské války v letech 1866-1867 .

Ernst II ., který zemřel v roce 1893, neměl děti, a tak vévodství připadlo potomkům Alberta Saxe-Coburg a Gotha , manžela královny Viktorie , Ernstova bratra. Ústavy vévodství vylučovaly nástupnictví na vévodský trůn králem Velké Británie a jeho přímým dědicem. Proto se Edward princ z Walesu vzdal svého práva na vévodský trůn ve prospěch svého mladšího bratra Alfreda , vévody z Edinburghu. Syn Alfreda a Marie Alexandrovny , také Alfred, spáchal sebevraždu v roce 1899 a po smrti vévody v roce 1900 nastoupil na trůn jeho šestnáctiletý synovec, vévoda z Albany, Charles Edward  - syn Leopolda , nejmladší syn královny Viktorie (třetí syn Viktorie, vévoda Artuš z Connaughtu a jeho syn se vzdali svých dědických práv). Až do plnoletosti Karla Eduarda v roce 1905 vládl vévodství korunní princ Hohenlohe-Langenburg . Po první světové válce přijal britský parlament zákon, podle kterého byl vévoda kvůli účasti na nepřátelských akcích proti Spojenému království a jeho spojencům zbaven britských titulů.

Karl Eduard vládl až do 18. listopadu 1918 , kdy byl svržen listopadovou revolucí . Poté se Saxe-Coburg a Saxe-Gotha staly samostatnými státy v rámci Výmarské republiky , která se brzy stala součástí: Saxe-Coburg - Bavorsko a Saxe-Gotha, spojené s dalšími malými státy - Durynsko .

Správní členění

Území Saxe-Coburg-Gotha bylo rozděleno do 4 Landratsamt:

Viz také

Zdroje

Odkazy