San Giorgio Maggiore (ostrov)

San Giorgio Maggiore
ital.  San Giorgio Maggiore

Ostrov San Giorgio Maggiore mezi ostatními ostrovy Benátské laguny
Charakteristika
Náměstí0,099 km²
nejvyšší bod1 m
Umístění
45°25′43″ s. sh. 12°20′39″ palců. e.
vodní plochaBenátská laguna
Země
KrajBenátky
provincieBenátky
červená tečkaSan Giorgio Maggiore
červená tečkaSan Giorgio Maggiore
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

San Giorgio Maggiore ( italsky  San Giorgio Maggiore ; Ven . San Zorzi Mazor ) je jedním z nejznámějších ostrovů Benátské laguny v severní Itálii . Rozloha je 0,099 km².

Historie

Ostrov se rozvíjel již od dob Římské říše . Jeho povrch pokrývaly sady a vinice a také cypřiše , pro které se ostrovu říkalo cypřiš . V VIII-XIX století zde byl malý dřevěný kostel zasvěcený sv. Jiří (San Giorgio). Ostrov byl pojmenován „Maggiore“ (Hlavní), aby se odlišil od ostrova San Giorgio v Alze. V roce 982 jej daroval dóže Tribuno Memmo benediktinskému mnichovi Giovanni Morosinimu, který se rozhodl rozvíjet území sousedící s kostelem pro stavbu kláštera San Giorgio Maggiore a stal se prvním opatem kláštera.

Klášter byl několikrát zničen (v roce 1223 zemětřesením) a následně několikrát obnoven. Dlouhou dobu patřil ostrov bohaté benátské rodině Memmo. V letech 1565-1610 nechal postavit klášterní kostel San Giorgio Maggiore architekt Andrea Palladio . Oltář kostela zhotovil italský sochař Girolamo Campagna . V letech 1641 až 1680 budovy kláštera přestavěl slavný benátský architekt Baldassare Longhena .

Po dobytí Benátek na začátku 19. století Napoleon klášter uzavřel, na ostrově postavil sklad pro dělostřelectvo a molo se dvěma malými věžemi. Klášter i katedrála postupně chátraly až do poloviny 20. století [1] .

Budovy kláštera a okolí byly obnoveny v 50. letech 20. století. Bazilika a její zvonice dnes do značné míry určují charakteristickou siluetu této části města.

Poznámky

  1. Bílá katedrála San Giorgio Maggiore. Benátky . Získáno 17. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 17. listopadu 2021.