San Giorgio Maggiore | |
---|---|
ital. San Giorgio Maggiore | |
Charakteristika | |
Náměstí | 0,099 km² |
nejvyšší bod | 1 m |
Umístění | |
45°25′43″ s. sh. 12°20′39″ palců. e. | |
vodní plocha | Benátská laguna |
Země | |
Kraj | Benátky |
provincie | Benátky |
San Giorgio Maggiore | |
San Giorgio Maggiore | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
San Giorgio Maggiore ( italsky San Giorgio Maggiore ; Ven . San Zorzi Mazor ) je jedním z nejznámějších ostrovů Benátské laguny v severní Itálii . Rozloha je 0,099 km².
Ostrov se rozvíjel již od dob Římské říše . Jeho povrch pokrývaly sady a vinice a také cypřiše , pro které se ostrovu říkalo cypřiš . V VIII-XIX století zde byl malý dřevěný kostel zasvěcený sv. Jiří (San Giorgio). Ostrov byl pojmenován „Maggiore“ (Hlavní), aby se odlišil od ostrova San Giorgio v Alze. V roce 982 jej daroval dóže Tribuno Memmo benediktinskému mnichovi Giovanni Morosinimu, který se rozhodl rozvíjet území sousedící s kostelem pro stavbu kláštera San Giorgio Maggiore a stal se prvním opatem kláštera.
Klášter byl několikrát zničen (v roce 1223 zemětřesením) a následně několikrát obnoven. Dlouhou dobu patřil ostrov bohaté benátské rodině Memmo. V letech 1565-1610 nechal postavit klášterní kostel San Giorgio Maggiore architekt Andrea Palladio . Oltář kostela zhotovil italský sochař Girolamo Campagna . V letech 1641 až 1680 budovy kláštera přestavěl slavný benátský architekt Baldassare Longhena .
Po dobytí Benátek na začátku 19. století Napoleon klášter uzavřel, na ostrově postavil sklad pro dělostřelectvo a molo se dvěma malými věžemi. Klášter i katedrála postupně chátraly až do poloviny 20. století [1] .
Budovy kláštera a okolí byly obnoveny v 50. letech 20. století. Bazilika a její zvonice dnes do značné míry určují charakteristickou siluetu této části města.