Svobodná polská univerzita

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 15. listopadu 2019; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Svobodná polská univerzita
původní název polština Wolna Wszechnica Polska
Založený 1918
ZAVŘENO 1952
Umístění Varšava
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Svobodná polská univerzita ( polsky Wolna Wszechnica Polska ) je název neexistující vysoké školy, která sehrála významnou roli v historii polského vysokého školství. Svobodná polská univerzita působila ve Varšavě v letech 1918 až 1952.

Historie

V roce 1905 byla ve Varšavě zaregistrována Společnost pro vědecké kurzy , která vznikla na základě dříve fungujících podzemních vyšších kurzů, které nesly neformální název „ Flying University “. Společnost pro vědecké kurzy byla soukromá vysoká škola se čtyřmi katedrami: Fakultou humanitních studií, Fakultou politických věd, Fakultou sociální pedagogiky a Fakultou matematiky a přírodních věd. V roce 1918 byla Společnost pro vědecké kurzy přeměněna na Svobodnou polskou univerzitu. V rámci Svobodné polské univerzity existovalo Collegium Publicum (Veřejné kolegium), které v neděli pořádalo bezplatné kurzy pro všechny.

V letech 1918 až 1939 se univerzita proslavila studiem, výukou společensko-politických věd a přípravou pedagogických pracovníků pro střední školy. Součástí univerzity byla výzkumná centra (ateliéry). V roce 1925 bylo na Svobodné polské univerzitě zřízeno středisko pro sociální práci a vzdělávání a v roce 1926 středisko pro studium městské správy a středisko pokladního a ekonomického výzkumu. V roce 1936 bylo založeno středisko pro studium migrace a kolonizace.

Národnostní složení studentů se vyznačovalo velkým procentem Židů (ve školním roce 1919/1920 - až 75 % s postupným poklesem na 40 % v roce 1928).

V roce 1928 byla otevřena pobočka univerzity v Lodži . Od roku 1929 získávali absolventi diplomy rovnocenné státní univerzitě.

Od roku 1918 do roku 1939 měla univerzita 70-80 učitelů s titulem profesor, 30-40 učitelů s titulem asistent profesora, 35-40 vědeckých asistentů a 5-8 asistentů pedagoga. Na univerzitě vyučovali známí polští vědci Vlodzimierz Antonevich , Jozef Khalasinsky , Witold Doroshevsky , Ludwik Hirschfeld , Jozefa Yoteiko, Ludwik Krzywicki , Helena Radlińska, Bogdan Suchodlsky, Edward Sturm de Ström, Theodor Wiweger, Marianne Grotowski, Janusz Korczak , Stefan Rudnyansky , Leon Hufnagel, Kazimierz Chodynicki.

Zpočátku byla budova univerzity umístěna v bývalé budově Společnosti pro vědecké kurzy na ulici Sniadecki, 8. V roce 1929 se univerzita přestěhovala do budovy na Opachevské ulici. 8a. V současné době se tato budova nachází na přejmenované ulici Stefana Banacha 2 a část této budovy dnes obývá polská armáda a Fakulta matematiky, informatiky a mechaniky Varšavské univerzity . Od listopadu 1939 byla činnost univerzity ukončena z důvodu okupace Polska nacistickým Německem. V roce 1945 univerzita obnovila svou činnost ve své pobočce v Lodži, která se záhy transformovala na Univerzitu v Lodži .

Ve Varšavě Svobodná polská univerzita neobnovila svou činnost po druhé světové válce a byla formálně uzavřena v roce 1952.

Paměť

Na budově bývalé Společnosti pro vědecké kurzy na ulici Stefan Banach 2 je pamětní deska, na které je polsky napsáno:


W tym gmachu w 1929 roku
wg proektu Pawła Wędziagolskiego
mieścłia się
WOLNA WSZECHNICA POLSKA
uczelnia kontynuująca tradycje
działających na przełomie XIX I XX stulecia
tajnego Uniwersytetu Latającego
oraz Towarzystwa Kursów Naukowych
w czasie okupacji hitlerowskiej placówka
działała w konspiracji, aw gmachu,
oficjalnie pełniącym funkcję szkoły
zawodowej, prowadziła tajne nauczanie
Szkoła Gospodarstwa Wiejskiego

(„V této budově v roce 1929 sídlila podle projektu Pavla Vendzjagolského Svobodná polská univerzita navazující na tradice Univerzity létání a Společnosti vědeckých kurzů působících na přelomu 19. a 20. století. Za nac. okupace (univerzita) fungovala konspiračně a v budově, kde oficiálně fungovalo učiliště, prováděla Zemědělská škola tajný výcvik“).

Poznámka

Zdroj