Vesnice | |
Severní | |
---|---|
55°51′06″ s. sh. 60°28′47″ východní délky e. | |
Země | Rusko |
Předmět federace | Čeljabinská oblast |
městské části | Kyshtymsky |
Historie a zeměpis | |
Založený | 1926 |
Bývalá jména | Kobylka severní |
Náměstí | 1,31 km² |
Časové pásmo | UTC+5:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | ↗ 311 [1] lidí ( 2010 ) |
Digitální ID | |
Telefonní kód | +7 35151 |
PSČ | 456860 |
Kód OKATO | 75434000008 |
OKTMO kód | 75734000141 |
Severnyj (Northern Kuznechikha) je vesnice v městské části Kyshtymsky v Čeljabinské oblasti v Rusku .
Nachází se na severní hranici městské části Kyshtym, obklopené opuštěnými doly.
Vzdálenost do centra městské části Kyshtym je 20 km.
Založena v roce 1926 osadníky z Baškirie. Zpočátku se nazývala Severní Kuznechikha, na rozdíl od Jižní Kuznechikha , která se nachází po řece. V blízkosti vesnice Karabashskaya objevil geologický průzkumný tým zlatou žílu, později bylo objeveno ložisko pyrit-polymetalických rud. V roce 1928 začala výstavba dolu a továrny na rýžování zlata [2] . S jejich spuštěním začali do vesnice přicházet dělníci s rodinami; bydlení bylo postaveno rychlým tempem. V roce 1933 zde bylo 14 domů, v roce 1938 - 343 domů, byly zde 4 školy, 2 družiny, obchody, 2 lékařské stanice, nemocnice. V letech 1938-1960 měl statut osady městského typu, v těchto letech zde žil a pracoval Boris Mikheev , technický ředitel správy dolu Kuzněčichinskij, který se hodně zasloužil o rozvoj obce.
V roce 1960, právě když začala krize v Yuzhnaya Kuznechikha , začali místní obyvatelé odcházet a na jejich místo přišli zahradníci. V letech 1985-1995 letech zde sídlila pomocná farma rádiového závodu Kyshtym. Až do 90. let se pryskyřice sbírala a zpracovávala.
Nyní je v obci areál školy a školky [3] , klub, knihovna, 2 lékařské a porodnické obchody a veterinární stanice a provozuje se zde soukromá těžba zlata. Je zde pekárna. V roce 2015 chtěli restartovat zpracování pryskyřice, ale nevyšlo to. V roce 2020 bylo otevřeno nové nelékařské a porodnické centrum, [4] v rámci programu Zemský doktor byli pozváni lékař a sanitář.
Počet obyvatel | |
---|---|
2002 [5] | 2010 [1] |
266 | ↗ 311 |
Podle celoruského sčítání lidu v roce 2010 v obci žilo 311 lidí (151 mužů a 160 žen).
Obec má dobře rozvinutou autobusovou síť s několika zastávkami. K dispozici je zastávka 141 km jižní Uralské železnice.
Je zde pomník padlým v brankách Velké vlastenecké války, busta Lenina . Blízko severu jsou opuštěné doly na baryt a zlato.
Uliční síť obce tvoří 16 ulic [6] a 1 náměstí [7] . Hlavní ulice obce je pojmenována po V.I. Lenin [6] .
městské části Kyshtym | Osady|
---|---|
Administrativní centrum Kyshtym |