Srbská demokratická strana

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 3. května 2020; kontroly vyžadují 20 úprav .
Srbská demokratická strana
Srb. Srbská demokratická země
SDP / SDS
Vůdce Mirko Šarovič
Zakladatel Radovan Karadžič
Založený 12. července 1990
Hlavní sídlo Republika Srpska , Bosna a Hercegovina
Ideologie Srbský nacionalismus , národní konzervatismus , křesťanská demokracie , proevropanství , separatismus
Mezinárodní Mezinárodní demokratická unie
Spojenci a bloky
Organizace mládeže SDP mládeže
Počet členů 40 000
Motto Svítání ( Srb . Svije )
Křesla v Národním shromáždění RS 13/83
Místa ve shromáždění Bosny a Hercegoviny 2/42
Osobnosti členové party v kategorii (8 lidí)
webová stránka sdsrs.com

Srbská demokratická strana ( Srpska demokratska stranka - SDS ) je strana působící v Republice srbské Bosny a Hercegoviny .

Historie

Strana byla založena v roce 1990. Rozhodnutí o jeho vytvoření padlo v kruzích nacionálně orientované srbské inteligence BaH, která udržovala úzké vazby s představiteli vědecké a kulturní elity Srbska. Sociální základ strany tvořili obyčejní bosenští Srbové: dělníci, zaměstnanci, bohatí rolníci. Velkou pomoc při vzniku SDP BaH sehrály různé národně orientované srbské organizace ze Srbska, Chorvatska a Černé Hory, Srbská pravoslavná církev . Srbští představitelé a média udělali hodně pro zvýšení ratingu hnutí. Strana se dokázala rychle finančně postavit na nohy vč. a to prostřednictvím členských příspěvků a darů.

V souvislosti s rozpadem Jugoslávie, který nabíral na síle, byl „hlavním a dosažitelným“ cílem SDP vyhlášen jednotný stát srbského lidu žijícího v Jugoslávii. Zástupci strany se v programu i při jednotlivých akcích vyslovili pro zachování SFRJ v jejích uznaných hranicích. Nicméně ve většině projevů, poukazujících na separatistické nálady Záhřebu a Lublaně, vedli kampaň za vytvoření „Malé Jugoslávie“ ze Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a regionů Chorvatska obývaných Srby. Nové společenství mělo vzniknout kvůli vystoupení Slovinska a Chorvatska ze SFRJ bez jeho území obývaných Srby. Jednota Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a regionů Chorvatska obývaných Srby by se podle představitelů strany měla uskutečnit v rámci jugoslávského společenství nezávislých republik. Stávající pravomoci navíc měly zůstat v kompetenci nové federace. Aby zabránila odtržení Bosny a Hercegoviny od federace, přišla strana s požadavkem na vytvoření Shromáždění národů ve sněmu, jehož prostřednictvím by národy republiky měly právo vetovat rozhodnutí, která se jim nelíbí. Podle stranických předáků měla republika v budoucí federaci zůstat unitárním státem. V případě získání nezávislosti však byly zpochybněny vnější hranice BaH. Pokud by se proti vůli Srbů osamostatnila, mělo Srbské národní shromáždění zřízené SDP zajistit oddělení území obývaných Srby od republiky. V kontextu podpory a blízkosti vůdců sociálně demokratické strany k srbským národně orientovaným kruhům v Bělehradě, jejichž politický kurz směřoval k centralizaci SFRJ, doprovázené zrušením státnosti jejích subjektů, i jako řada výše uvedených cílů strany se zdá zcela reálné, že pokud jich bude dosaženo, dalším úkolem hnutí by bylo začlenění Bosny do Srbska. Zároveň by BiH ztratila svůj státní status a v budoucnu by v ní mohl být po vzoru Kosova nastolen vojensko-policejní režim nadvlády srbské menšiny.

Hnutí také obhajovalo posílení autority pravoslavného duchovenstva [1] .

Po začátku aktivní fáze rozpadu Jugoslávie se strana začala aktivně zasazovat o vytvoření nezávislého srbského státu na území Bosny a Hercegoviny; v současnosti se strana považuje za tvůrce Republiky srbské na příkaz Srbů z Bosny a Hercegoviny [2] . V prvních vícestranických volbách v roce 1990 získala strana 71 křesel ve Shromáždění Bosny a Hercegoviny z 240 [3] . Později se strana rozdělila na dvě části – SDS v Republice srbské a SDS v Republice srbská Krajina (po operaci Bouře v roce 1995 RSK zanikla). SDS se aktivně účastnila bosenské války a spravovala Republiku srbskou.

V letech 1991-98 a 2001-06 byla strana u moci v Republice srbské. Radovan Karadžič (1992-96), Biljana Plavšić (1996-98), Mirko Šarović (2000-02), Dragan Cavic (2002-06) byli prezidenty RS z SDS, V současné době se strana drží národních konzervativních postojů a prosazuje nezávislost Republiky srbské ( jako příklad lze uvést vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 ).

Účast ve volbách

V posledních parlamentních volbách 3. října 2010 získala strana 137 843 hlasů a 4 poslanecké mandáty ve Sněmovně reprezentantů Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny - 22,19 % hlasů z celkového počtu voličů v Republice srbské . V prezidentských volbách konaných ve stejnou dobu se zástupce strany Mladen Ivanić dostal na druhé místo na srbském seznamu, když získal 285 927 (47,3 %) hlasů. Strana také získala 120 136 (18,97 %) hlasů a 18 z 83 poslaneckých mandátů ve volbách do Národního shromáždění Republiky srbské, které proběhly současně.

Poznámky

  1. Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine
  2. sdsrs.com: Program SDS. REPUBLIKA SRPSKA KAO VÝSLEDEK ZELENÉ POLITIKY Archivováno 15. března 2012.  (Srb.)
  3. Ionov A. A. Eseje o vojenské historii konfliktu v Jugoslávii (1991-1995) . Získáno 12. listopadu 2010. Archivováno z originálu dne 23. dubna 2013.