Sirisk

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. června 2019; kontroly vyžadují 5 úprav .
Sirisk
Datum úmrtí 3. století před naším letopočtem E.
Země
Ocenění a ceny věnec

Sirisk  je historik z Chersonese Tauride , který žil ve III. století. před naším letopočtem E. Je považován za prvního historika, který žil na území moderního SNS [1] .

Historie

Jediným pramenem dosvědčujícím činnost Sirisk je mramorový výnos z 3. století před naším letopočtem. před naším letopočtem E. Jedná se o tři fragmenty desky z bílého mramoru, nahoře zdobené štítem znázorňujícím vavřínový věnec [2] .

Podle dekretu popsal Sirisk ve svém díle „zjevení Panny“ ( Panna  je patronkou města, zde máme na mysli barbarské nájezdy a další nebezpečí, před kterými bylo město „zachráněno“ Pannou), vztah Chersonesus s Bosporem a dalšími blízkými městy. Za to byl oceněn zlatým věncem při oslavě Dionýsia a dekret o tom byl vystaven na nádvoří chrámu Panny Marie. Sirisk, stejně jako Herodotos , zjevně veřejně četl své dílo v divadle (které se ve městě objevuje teprve ve 3. století).

Text vyhlášky a její překlad

viz celý text

[Ἡρακλ]είδας Παρμένοντος εἷπ[ε]·

[ἐπειδὴ] Συρίσκος Ἡρακλείδα τὰ[ς]

[ἐπιφαν]είας τᾶς Παρθένου φιλ[ο-]

[πόνως συγ]γράψας ἀν[έ]γνω καὶ τ[ά]

5[ποτὶ τ]οὺς Βοσπόρου βασιλεῖ[ς]

[διηγήσα]το τά [θ' ὑ]πάρξαντα φ[ι-]

[λάνθρωπα? ποτὶ τὰ]ς πόλεις ἱστ[ό]-

[ρησεν ἐπιεικ]έως τῶι δάμω[ι],

[ἵνα λάβοι τιμά]ς ἀξίας, δεδόχθα[ι]

10[τᾶι βουλᾶι καὶ τῶι δάμωι] ἐπαινέσα[ι]

[τε] αὐτὸν ἐπὶ τούτοις καὶ [στεφ]αν[ῶ]-

[σαι τοὺς συμμνά]μονας [χρυσέωι στε-]

[φάνωι - - - - - - - - - - ]ΣΙΩΝ μιᾶι ἐφ' ἱκ[άδι]

[καὶ τὸ ἀνάγγ]ελμα γενέσθαι ὁ δ[ᾶ-]

15[μος στεφα]νοῖ Συρίσκον Ἡρακλε[ί-]

[δα], [ὅτι τὰ]ς ἐπιφανείας τᾶς Πα[ρ]

[θένου συνέγρα]ψε καὶ τὰ ποτὶ τὰς [πό-]

[λεις καὶ τοὺς] βασιλεῖς ὑπάρξαν

[τα φιλάνθρωπα?] ἱστόρησε ἀλαθιν[ῶς]

20[ - - - - - - - - - - ] τᾶι πόλει· ἀναγ[ρά-]

[ψαι] δὲ [συμμ]νάμονας εἰς <σ>τ[άλαν]

[λιθίναν τὸ ψ]άφισμα καὶ θέμε[ν ἐν-]

[τὸς τοῦ προ]νάου τᾶς Παρθέν[ου] [τὸ δὲ]

[γενόμενον ἀνά]λωμα δόμ[εν κατὰ τὰ]

25[δόξαντα τὸν τα]μίαν τῶν [ἱερῶν]·

[ταῦτ' ἔδοξε βουλᾶι κ]αὶ δάμ[ωι μηνὸς]

[- - - - - - - - - - δ]εκά[ται...]

[---]

21: pův. Τ [3]

Překlad

Herakleid, syn Parmenont, učinil návrh: protože Sirisk, syn Herakleidův, pilně popisoval zjevení Panny, (veřejně) četl (jeho dílo) a také [vyprávěl] o vztazích s králi Bosporu , a také nastínil stávající [---] městům [hodným] lidu, - aby se mu dostalo důstojných poct, ať se Rada a lid rozhodnou ho za to pochválit a symnamoni ho korunují zlatým věncem v [Dionysius?], dvacátý první a prohlašují: „Lidé korunují Siriska, syna Hérakleida, protože popsal zjevení Panny a pravdivě [---] uvedl existující [--- ve vztahu k?] králů [---] pro naše město. Nechte symnamony napsat toto nařízení na kamennou desku a umístit jej do pronaos chrámu Panny Marie; a ať pokladník posvátných částek vydá vynaložené náklady [podle rozhodnutí]. Rozhoduje o tom Rada a lid [za měsíc ---]

[3] .

Aktuální stav

V současné době je dekret součástí Sbírky skytského zlata vystaveného na výstavě v Nizozemsku , zatčen na základě žaloby Ukrajiny [4] .

Poznámky

  1. Záznamy Sevastopolu (nepřístupný odkaz) . Získáno 7. srpna 2007. Archivováno z originálu 10. října 2007. 
  2. Solomonik E.I. Kamenná kronika Chersonesos. Simferopol: Tavria, 1990. - S. 14.
  3. ↑ 1 2 Igor Makarov. III 1. Chersonés. Dekret k poctě historika Siriska, 1. pol. 3. století PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM. . Elektronická publikace 3. vydání Korpusu starověkých nápisů severní černomořské oblasti - Inscriptiones antiquae Orae Septentrionalis Ponti Euxini graecae et latinae (IOSPE³). (2011-2017 Kings College London). Získáno 14. června 2019. Archivováno z originálu 20. srpna 2018.
  4. Šéf „Chersonesos“ hovořil o ztrátách muzea v případě nevrácení „skytského zlata“ . RIA Krym (09.11.2016). Získáno 14. června 2019. Archivováno z originálu dne 22. ledna 2021.