Systematickou chybou pozornosti je závislost lidského vnímání na opakujících se myšlenkách [1] Například lidé, kteří hodně přemýšlejí o svém vlastním oblečení, častěji věnují pozornost oblečení jiných lidí. V tomto případě je zkreslení pozornosti ad hoc vědecký termín.
Některá kognitivní zkreslení vznikají z fenoménu zkreslení pozornosti. K tomu například dochází, když člověk při rozhodování o něčem nezvažuje všechny možné scénáře. V tomto případě se zaměřuje pouze na jednu nebo dvě pravděpodobnosti a ignoruje všechny ostatní.
Nejstudovanějším typem rozhodování za zkreslení pozornosti je volba za dvou vstupních podmínek (A a B), které mohou, ale nemusí nastat (P) nebo ne (N). Jsou zde tedy možné čtyři scénáře: oba stavy jsou přítomny (AP/BP), oba chybí (AN/BN), je přítomen pouze A (AP/BN), je přítomen pouze B (AN/BP).
Dárek | A chybí | |
---|---|---|
B přítomen | AP/BP | AN/BP |
B chybí | AP/BN | AN/BN |
V každodenním životě se lidé často stávají obětí tohoto typu kognitivního zkreslení, když se sami sebe ptají: „Odpovídá Pán na naše modlitby? [2] Mnozí mohou říci ano! a jako argument pak říkají: „Mnohokrát jsem Pána o něco žádal a on mi dal.“ Tito lidé přijímají a připisují velkou důležitost informacím z kolonky „přítomnost/je přítomen“. Zároveň by si člověk bez systematické chyby pozornosti vybral pozici z buňky „přítomný/nepřítomný“: „Dal mi Bůh někdy něco, oč jsem nežádal?“ nebo "Žádal jsem Boha o něco a nedostal jsem to?" Tento experiment potvrzuje Smedslundova zjištění, že subjekty jednoduše ignorují část tabulky. [3]
Zkreslení pozornosti může také ovlivnit filtrování příchozích informací. Například pacienti s úzkostnými poruchami [4] a syndromem chronické bolesti [5] projevují větší pozornost informacím, které jsou spojeny s jejich aktuálními problémy (například rozzlobená nebo trpící mimika). Předpojatost pozornosti při zaměřování se na pozitivní věci má navíc významné pozitivní důsledky, jako je zvýšená sociální angažovanost a prosociální aktivita, snížené problémy s externalizací a snížená emoční izolace. [6]