Josef Václav Sládek | |
---|---|
Josef Václav Sládek | |
| |
Přezdívky | Czerny |
Datum narození | 27. října 1845 |
Místo narození | Zbirog |
Datum úmrtí | 28. června 1912 (ve věku 66 let) |
Místo smrti | Zbirog |
Státní občanství | Rakousko-Uherské císařství |
obsazení | básník |
Roky kreativity | 1875-1912 |
Žánr | poezie |
Jazyk děl | čeština |
Debut | "Básně" (1875) |
Autogram | |
Pracuje ve společnosti Wikisource | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Citace na Wikicitátu |
Josef Václav Sladek ( česky Josef Václav Sládek ; 27. října 1845 , Zbiroh , Království české , Rakousko-Uhersko - 28. června 1912 , tamtéž) je český básník, novinář a překladatel. Jeden ze zakladatelů dětské poezie v českém jazyce.
Josef Václav Sládek se narodil 27. října 1845 ve Zbirohu v rodině zedníka. Studoval na pražské univerzitě, kde se spřátelil s Jaromírem Čelakovským a Wenzelem Kojnicem. Rodiče chtěli, aby si zvolil dráhu kněze, ale Josef Wenceslas se dal na studium přírodních věd a matematiky na filozofické fakultě. Po rozvodu rodičů rodina zchudla, proto musel v roce 1868 přerušit studia.
Přijal pozvání od chicagského podnikatele, který hledal učitele češtiny pro svého syna, a odstěhoval se do Spojených států. Zde Josef Václav pracoval jako redaktor českých tisků, učil děti polských přistěhovalců, pracoval na farmách a při stavbě železnic. Během dvou let ve Spojených státech se seznámil s angloamerickou literaturou. V roce 1869 založil nový časopis Ruch, který sehrál významnou roli v dějinách moderní české poezie.
Po návratu vyučoval angličtinu na pražské polytechnice, poté působil jako lektor angličtiny na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1870 až 1875 byl redaktorem Národních listů. Působil také jako učitel angličtiny na Obchodní akademii.
V roce 1873 se oženil s Emilií Nedvidkovou, která o rok později zemřela. Josef Václav se podílel na vydávání časopisu Lumír, jehož se stal od roku 1877 redaktorem, a v roce 1898 již byl vrchním redaktorem a členem skupiny Lumírovců .
V roce 1900 rezignoval. Kvůli nemocem nervů a srdce žil od roku 1888 často v lázeňském městě Poděbrady, stále více času trávil v rodném městě Zbiroh, kde překládal Williama Shakespeara, George Gordona Byrona, Henryho Longfellowa, Roberta Burnse a Francise Bret Hart. Své básně publikoval v časopisech „Květy“, „Světozor“ a „Osveta“.
Josef Václav Sládek zemřel 28. června 1912 ve Zbirohu.
První sbírka jeho textů Básně vyšla v roce 1875. Následovaly sbírky „Jiskry na moře“ (1879), „Světlou stopou“ (1881), „Ze Života“ (1884).
Námětem většiny děl Josefa Václava byla tradiční česká vesnice, obraz sedláka jako symbolu národa. Dalším často se opakujícím tématem jeho poezie je téma dětství, otcova domu a malé vlasti. Básník idealizoval venkovské obyvatelstvo, vysoce oceňoval blízkost rolníků k přírodě, jejich loajalitu k tradicím a náboženství. Jeho básně jsou jednoduché, rytmické a melodické, některé zhudebnili skladatelé Karel Bendl a Josef Bohuslav Förster .
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|