Stopa v oceánu

„Stopa v oceánu“  je celovečerní film režiséra Olega Nikolaevského , natočený ve Sverdlovském filmovém studiu v roce 1964 .

Děj

V sovětských výsostných vodách, v zátoce jednoho ostrova (Krym byl používán jako příroda), se testuje směs plynů pro podvodní dýchací přístroje. Jeho použití by mělo umožnit potápěčům bezpečně se dostat do hloubek stovek metrů.

Testů se účastní vynálezce plynné směsi Sretensky, Dr. Kushlya, kapitán druhé řady Igor Belogurov a nejlepší potápěči ze všech flotil námořnictva SSSR.

Inteligence nejmenovaného státu si uvědomí testy.

Na základnu, ze které probíhají testy, pod rouškou postgraduálního studenta Balashova, agenta této rozvědky, do té doby odhalené sovětskou kontrarozvědkou, přijíždí nadporučík státní bezpečnosti Ljudmila Skuratova.

Kontaktuje dalšího agenta, potápěče, který operuje z cizího škuneru plavícího se v neutrálních vodách.

Kromě něj se operace účastní navigátor Jelcov, další agent stejné rozvědky. S fotografií skutečné Balashové při pohledu na Skuratovou uhodne o záměně a pokusí se ji zabít.

Na rozdíl od něj si potápěč, který si vyměnil heslo se Skuratovou (jehož použití musela na cestách uhodnout), je jistý, že má co do činění se skutečnou Balashovou. S ní a s údaji, které, jak se domnívá, od ní, přejde k škuneru a zajme také vynálezce Sretenského.

Potápěč se vysílačkou strážce majáku Pavla Kuzmicha na výzvu imaginární Balašové domlouvá na místě a čase setkání s cizím škunerem v sovětských výsostných vodách.

Poté chce potápěč zastřelit poddůstojníka Viktora Kondratyeva, který vstoupil do domu správce, když pracoval v rádiu. Aby zabránila vraždě, Skuratova ho zastřelí (celkem třikrát zachrání Kondratieva).

Stejnou vysílačkou hlásí souřadnice škuneru sovětské pohraniční lodi, což umožňuje její dopadení.

Viktor Kondratyev si uvědomil, čeho se stal nevědomým účastníkem, a zadrží Jelcova, který kladl zoufalý odpor.

Díky Ljudmile Skuratové tak byla nejen zmařena operace zahraniční rozvědky, ale byli zneškodněni všichni její přímí účastníci.

Po návratu do Moskvy hlásí nadporučík státní bezpečnosti Ludmila Skuratova o dokončení úkolu.

Závěrečná scéna filmu je detailním záběrem její tváře a umožňuje divákům pochopit, čím si za tu dobu musela projít.

Obsazení

• Ada Sheremetyeva  - Lyudmila Skuratova ("Kira Sergeevna Balashova")
• Jurij Dedovič  - Viktor Pavlovič Kondratiev, hlavní předák
• Evgeny Vesnik  - Ivan Prokofievich Yeltsov, navigátor
• Daniil Netřebin  jako Pavel Kuzmich Nikonov, strážce majáku
• Pavel Makhotin  jako Igor Belogurov, kapitán druhé řady
• Igor Sretensky  - Evgeny Ivanovič Sretensky, vynálezce
• Gennadij Nilov  - Valery Andreevich Kushlya, lékař
• Vladimir Protasenko  - Stepan Rudko, předák druhé kategorie
• Uldis Vazdiks  - Gunars Kalnins, předák druhé kategorie
• Valery Velichko  - Vladimir Davydychev, kadet
• Victor Uralsky  - Maxim Zemnov, praporčík
• Michail Orlov  - zahraniční zpravodajský agent, potápěč
• Nikolaj Savitsky  - pohraniční stráž
• Pavel Rodde  jako Ivan Osipovič, kapitán lodi, na které dorazili Skuratova a Jelcov

Filmový štáb

• Scénář: Boris Vasiljev , Kirill Rapoport
• Režie: Oleg Nikolaevskij
• Kamera: Ivan Artyukhov
• Skladatel: Lev Stepanov
• Scénografie: D. Kudrin
• Zvukař: B. Glekov
• Režie: A. Ilyin
• Kostýmní výtvarnice: V. Kochetková
• Vizážistka: M. Yarushnikova
• Střih: L. Chuzo
• Střih: O. Chomjakov
• Podvodní střelba: O. Lebeděv
• Kombinovaná střelba: S. Kisel, A. Kampf
• Asistenti režie: B. Uretsky, T. Kostina
• Asistenti kamery: V. Sychev, A. Sharyabin
• Konzultanti: I. Gorelov, V. Sokolov, S. Sonin
• Režie: A. Kuzněcovová

Odkazy

•  Stezka v oceánu (1964)
• Příběh o filmu na portálu Kino-Theater. RU

Tematické stránky	Internetová filmová databáze