Šamanův sen

Šamanův sen
Oyuun thүүle
Žánr báseň
Autor Alexey Eliseevich Kulakovskiy
Původní jazyk jakutský
datum psaní 1910
Datum prvního zveřejnění 1924
Logo Wikisource Text práce ve Wikisource

Sen o šamanovi aneb Sen o šamanovi ( Yakut. Oyuun tүүle ) je báseň zakladatele jakutské literatury Alexeje Eliseeviče Kulakovského . Poprvé publikoval v roce 1924 jako součást celoživotního vydání básníka; tam jsou, nicméně, různé verze básně, který Novgorodov seznam ( 1913 ) je zvažován obzvláště důležitý . [jeden]

Na základě jakutského folklóru jako systému figurativního myšlení básník představil vlastní úvahy o osudu svého lidu v měřítku světové civilizace.

Historie vytvoření

Hlavní text básně vznikl v létě 1910, [2] poté byla báseň dlouhá léta doplňována. Takže v Novgorodovově seznamu z roku 1913 je asi pět set řádků, zatímco ve vydání z roku 1924 jeho objem již přesahuje 1200 řádků. [3]

Děj

Šaman vypráví svou vizi v časovém okamžiku odpovídajícím počátku 20. století. Na začátku básně lyrický hrdina popisuje, jak se promění v obřího orla a dostane příležitost spatřit celý kruh země. V prvních čtyřech obdobích vize šaman reflektuje environmentální a sociální problémy a obrací svou pozornost ke stále globálnějším politickým otázkám. V pátém, šestém a sedmém období šaman vypráví o hrozbách revoluce a války, sucha a hladomoru, které hrozí zničením života v jeho obvyklém smyslu. Dále jsou v osmém a devátém období naznačeny problémy soužití s ​​druhými lidmi. Otázka přežití zůstává otevřená. [čtyři]

Překlad

Meziřádkový překlad do ruštiny provedl I. I. Govorov v roce 1943. Na základě tohoto textu vytvořil A.S. Pestyukhin v roce 1944 první poetický překlad do ruštiny, který nebyl z politických důvodů publikován. [5] V 70. letech se na základě básnického překladu E. S. Sidorova objevil překlad S. A. Podelkova  - nejreplikovanější z těch existujících. [6] [7] Překlad Aity Efimovna Shaposhnikova ( 1999 ) je považován za nejvíce oproštěný od ideologických vlivů. [5]

Poznámky

  1. ↑ Novgorodov S. A. Ve jménu osvícení domorodých lidí. Skladby, korespondence, materiály. - Jakutsk: Jakutské knižní nakladatelství, 1991. - S. 108. - 232 s.
  2. ↑ Sivtseva-Maksimova P. V. Básně A. E. Kulakovského: Etnogenetické souvislosti a žánrové rysy děl  // Bulletin of NEFU pojmenovaný po. M.K. Ammosov. - 2015. - č. 3 (47) . — S. 180–190 . — ISSN 2222-5404 .
  3. ↑ Toburokov N. N. Falzifikace v ZhZL  // Literární Rusko. - 2012. - 20. dubna ( č. 16 ). Archivováno z originálu 8. června 2017.
  4. ↑ Sivtseva-Maksimova P.V. Strukturální analýza básně A.E. Kulakovského „Šamanův sen“: rámec, děj, kompozice, seznam  // Plotologie a plotografie. - Novosibirsk: Filologický ústav SB RAS, 2016. - č. 1 . — S. 102–108 . — ISSN 2410-7883 . Archivováno z originálu 18. listopadu 2017.
  5. ↑ 1 2 Gavrilieva N. G. Historie ruských interpretací básně „Šamanův sen“ od A. E. Kulakovského z jazyka meziřádkového překladu a originálu  // Bulletin of the NEFU. M. K. Ammosová. - 2011. - V. 8 , č. 1 . — S. 105–111 .
  6. ↑ Kulakovsky A.E. Song of the Yakut. Verše a básně. - M .: Sovětské Rusko, 1977. - 304 s.
  7. ↑ Kulakovsky A.E. Nástup léta. Básně a próza. Vybraná díla. - M. : Sovremennik, 1986. - 383 s.