Sovětsko-tonžské vztahy

Tonga a Sovětský svaz navázaly formální diplomatické vztahy v roce 1976 . Tonga byla prvním tichomořským ostrovním státem, který navázal vztahy se SSSR.

Přehled

V polovině 70. let byla celá Oceánie pevně svázána se západním blokem v kontextu studené války a Sovětský svaz , přestože jeho východní pobřeží leželo na Tichém oceánu, byl vyloučen z účasti na regionálních záležitostech. Mezitím Tonga nedávno získala plnou suverenitu od protektorátu Spojeného království a zavádí vlastní zahraniční politiku. Při připojování k Západu se Tonga obrátila na své západní partnery se žádostí o rozvojovou pomoc. Krok Tongy k navázání vztahů se SSSR bezprostředně následoval po odmítnutí Austrálie financovat modernizaci a rozšíření mezinárodního letiště Fuaamotu a byl v Austrálii široce vnímán jako prostředek používaný tonžskou vládou k nátlaku na Západ, aby zvýšil svou pomoc Tonga. V návaznosti na to australská vláda oznámila, že přeci jen bude financovat modernizaci letiště, a v roce 1977 zvýšila celkovou ekonomickou pomoc Tonze (z 406 000 australských dolarů na více než 1 000 000 australských dolarů) před otevřením Vysoké komise v Nuku'alofa v roce 1980. V roce 1987 Tonga znovu „zahrála na sovětskou kartu“ (podle E. Huffera), když tehdejší korunní princ Xiaosi Taufa'ahau Manumataogo Tukuaho Tupou vykonal státní návštěvu Sovětského svazu a v Moskvě prohlásil, že „Tonga a Sovětský Unie je vázána, nikoli rozdělena, Tichomořím,“ dodal, že „SSSR [je] tichomořská země s legitimními zájmy v regionu. Vztahy mezi Moskvou a Nuku'alofa zůstaly spíše pragmatické než ideologické. Tonga byla v té době kvaziabsolutní monarchií bez ideologických sympatií ke komunismu.

Zdroj

• HUFFER, Elise, Grands hommes et petites îles: La politique extérieure de Fidji, de Tonga et du Vanuatu, Paris: Orstom, 1993, ISBN 2-7099-1125-6, s. 272-282