Sociální podnikání ve Slovinsku (zkráceně so.p. [1] ) se zaměřuje především na životní prostředí, veřejné zdraví a péči o seniory. V zemi se také rozvíjí etické bankovnictví . Do roku 2015 bylo za rozvoj sociálního podnikání odpovědné Ministerstvo práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí [2] . A v lednu 2015 přešlo mnoho funkcí pod ministerstvo hospodářského rozvoje a technologií [3] .
Podle výzkumníků z Evropské komise se předpoklady pro sociální podnikání ve Slovinsku objevily již ve 14. století [4] . Již první slovinské řemeslné spolky jsou odborníky považovány za jedny z prvních neziskových organizací, které ve své činnosti využívaly inovativní přístup. Další rozvoj třetího sektoru je spojen s obdobím socialismu . V 80. letech byla ve Slovinsku populární ekologická hnutí, feministické organizace a organizace pro lidská práva. V roce 1991 se Slovinsko stalo samostatným státem, což posloužilo jako další kolo rozvoje sociální sféry a podnikání.
Slovinský premiér Miroslav Cerar také spojuje sociální podnikání s historickou minulostí:
... je to tradice, kolektivní mentalita, která může být sociálně orientovaná, zaměřená na solidaritu a pracovitost... Jen to v sobě potřebujeme znovu a znovu probouzet.
– Miroslav Cerar [5]V roce 2011 byl ve Slovinsku přijat zákon o sociálním podnikání. Vysvětlila příležitosti pro financování podniků a vytvořila podnikatelské inkubátory . Zákon stanovil určité spolufinancování mzdových nákladů, úhradu příspěvků na zdravotní, sociální a důchodové pojištění, dotace na školení a zdokonalování a poradenství. Dokument stanoví, že v prvním roce existence musí v sociálním podniku neustále pracovat alespoň jedna osoba [6] . Rozdělování zisků je zakázáno, příjem jde do mezd a přebytek se reinvestuje do činnosti podniku. Zaměstnanci takového podniku by měli být vybíráni z řad zdravotně postižených, lidí, kteří mají omezení v pracovní činnosti z důvodu duševních a jiných vlastností, dlouhodobě nezaměstnaných, občanů starších 55 let, lidí bez základního nebo středního vzdělání a také toto je uvedeno v samostatném řádku, nezaměstnaní cikáni [6] .
Ve stejném roce se v zemi konalo první fórum sociálních podnikatelů. V několika dalších letech se však sociální podnikání rozvíjelo s velkými obtížemi, protože o termínu samotném pokračovaly spory. Někteří trvali na tom, že sociální podniky by neměly být ziskové, jiní do této kategorie odkazovali pouze družstva [7] . Pravidla pro sledování fungování sociálních podniků byla zveřejněna v roce 2013 [2] . Zvláštní komise zároveň vypracovala strategii rozvoje sociálního podnikání do roku 2016.
Univerzita v Lublani v roce 2014 iniciovala vznik Centra sociálního podnikání [8] na Fakultě sociálních věcí.
V roce 2015 zahájila slovinská vláda nový projekt na podporu sociálního podnikání, družstev, kreativní výroby a ekonomické demokracie. Na zvýšení úrovně sociální ekonomiky bylo ze státního rozpočtu poskytnuto 12,7 milionů eur [3] a další zdroje v rámci programů Evropské unie. Projekt počítá s postupným nárůstem lidí zaměstnaných v sociální sféře z 0,7 % na 6,5 % v kontextu všech pracovních míst a také s podporou sociálních inovací, které leží mimo rovinu sociálního podnikání (hovoříme např. , o studiích možnosti integrace ohrožených skupin ). Kontrolou nad plněním programu rozvoje sociálního podnikání je přitom pověřeno Ministerstvo hospodářského rozvoje a technologií, nikoli Ministerstvo práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí, jak tomu bylo dříve při realizaci obecná ustanovení zákona „o sociálním podnikání“. Podle řady odborníků to zlepší podnikatelskou složku organizací působících v sociální sféře. Realizační tým projektu také vede Tadeusz Slapnik, státní tajemník Úřadu předsedy vlády Slovinska.
Od roku 2015 existují ve Slovinsku tři hlavní formy neziskových organizací: společnosti, instituce a nadace. Existují také dvě specifické formy: humanitární organizace a organizace pro zdravotně postižené. Některé z nich jsou zapojeny do ekonomických aktivit a patří do sociálních podniků. Celkově se obchodní činnost těchto organizací rozvíjí pomalu. V roce 1996 byl podíl příjmů neziskových organizací na struktuře HDP země 1,92 %, v roce 2008 - 1,99 %. Hlavní příjem poddůstojníků pocházejí z prodeje zboží a služeb (44 % vytvořených příjmů). Dalších 29 % prostředků organizace pochází z darů a 27 % z vládního financování [4] . Do roku 2015 byly tyto firmy podporovány několika fondy zaměřenými na podporu sociální sféry. Příspěvek státu k jejich růstu byl poměrně slabý.
Sdružení MOZAIK se již řadu let zabývá pracovní integrací sociálně ohrožených skupin obyvatelstva ve Slovinsku. Členové sdružení rozvíjejí ekologické zemědělství, ekologickou turistiku a tradiční stavitelství. Struktura podniku zahrnuje ekofarmu Korenika v obci Šalovci v regionu Pomur , kde mohou lidé pracovat a zároveň studovat, rezidenční osadu v obci Puconci a útulek pro bezdomovce v Murské Sobotě [9] .
| Evropské země : Sociální podnikání | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |