Henri de Spond | |
---|---|
fr. Henri de Sponde | |
Datum narození | 6. ledna 1568 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 18. května 1643 (ve věku 75 let) |
Místo smrti | |
Země | |
obsazení | Katolický kněz , historik , právník |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Henri de Spond (6. ledna 1568, Moleon – 18. května 1643, Toulouse) – francouzský kněz, právník a duchovní spisovatel.
Henri de Spond se narodil v rodině královského sekretáře (protestanta), jeho kmotrem byl budoucí francouzský král Jindřich IV. Studoval nejprve na protestantské koleji v Orthez, kde studoval teologii, starou řečtinu a hebrejštinu. Studia dokončil v Ženevě v roce 1587 a poté byl královským velvyslancem ve Skotsku a Anglii a po návratu studoval jurisprudenci. Od roku 1589 byl právníkem parlamentu v Turě a mistrem raket. 21. září 1595, dva roky po králi a jeho bratrovi, konvertoval z protestantismu ke katolicismu a 7. března 1606 byl během svého pobytu v Římě vysvěcen na kněze. V roce 1615 byl papežem Pavlem V. jmenován inspektorem Apoštolské věznice. V roce 1626 se stal biskupem Parmier, aktivně se zapojil do konverze místních protestantů ke katolicismu. Od února 1634, kdy se jeho zdravotní stav začal zhoršovat, připravoval jako nástupce svého synovce Jeana, který však zemřel o pár měsíců dříve než on.
Jeho hlavními díly jsou Les Cimetières sacrés (Bordeaux, 1596; Paříž, 1600; sám přeložen do latiny, Paříž, 1638), Annales ecclesiastici Baronii in epitomem reducti (Paříž, 1602), Annales Sacri a mundi creatione usque ad ejemusdem redemp Paříž, 1637), „Annalium Baronii continuatio ab anno 1197 ad annum 1640“ (Paříž, 1639), „Ordonnances synodales“ (Toulouse, 1630). Je mu připisováno i satirické dílo „Le magot genevois“ (1613).
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|