Bitva o Kentish Knock

Bitva o Kentish Knock  je námořní bitva první anglo-nizozemské války , která se odehrála 28. září ( 8. října )  1652 mezi anglickou flotilou a flotilou Spojených provincií v oblasti mělčiny Kentish Knock . , 30 km východně od ústí Temže . Nizozemská flotila, dezorganizovaná vnitřními konflikty, nebyla schopna podniknout rozhodné kroky a byla nucena ustoupit, přičemž ztratila dvě lodě a mnoho lidí zahynulo.

Pozadí

Nizozemský poručík-admirál Maarten Tromp byl propuštěn generálními státy Nizozemska poté, co odmítl bojovat s Brity u Shetland v srpnu 1652. Ve funkci vrchního velitele nizozemského námořnictva ho vystřídal viceadmirál Witte de Witt z admirality Rotterdamu. Toto jmenování způsobilo roztržku mezi provinciemi Holandska a Zeeland, protože Witt byl osobním nepřítelem velitele Zeelandské flotily, viceadmirála Johana Evertsena , který sám opustil službu kvůli konfliktu s generálem států. Tromp a Evertsen byli věrní orangisté a Witt byl věrným služebníkem Států, které začaly ovládnout nizozemský politický život po smrti Stadtholdera Viléma II. Oranžského .

Witt obhajoval agresivnější námořní politiku zaměřenou na zničení nepřátelských flotil spíše než na pasivní obranu obchodních konvojů před anglickými útoky. Rozhodl se zaútočit na anglickou flotilu při nájezdu na Downs u Doveru a 5. října 1652 opustil Schoneveld. Flotilu však zastihla bouře, která poškodila většinu lodí. Navíc devět lodí Michaela de Ruytera , s jejichž podporou Witt počítal, bylo nuceno vrátit se do přístavu k opravě. Ruyter vyjádřil názor, že za takových podmínek je lepší vyhnout se otevřené konfrontaci s Brity a nadále střežit konvoje, ale Witt trval na rozhodující bitvě.

Bitva

Loďstva se setkala 8. října . Spojené provincie měly 62 lodí a asi 1900 děl a 7000 námořníků; Anglie - 68 lodí pod velením Roberta Blakea s 2 400 děly a 10 000 námořníky. Předvoj nizozemské flotily byl pod velením Michaela de Ruytera, centru velel sám Witt a zadním vojem byl kontradmirál Gideon de Wildt.

Kolem poledne 8. října viděla holandská flotila připlouvat anglickou flotilu z jihu. Předchozí večer Wittovu flotilu zastihla bouře a lodě byly rozprášeny. Blake využil příznivého větru a rozhodl se toho využít k útoku na neuspořádanou formaci Holanďanů.

Witt spěšně shromáždil svou flotilu kolem 14:30, kromě pěti lodí, které unášely příliš daleko na sever. Rozhodl se přenést svou vlajku z malé Prinses Louise na Brederode  , bývalou Trompovu vlajkovou loď a nejmocnější plavidlo v nizozemské flotile. Posádka lodi, věrná Trompovi, ho však odmítla pustit na palubu, dokonce vypálila varovnou salvu na člun, do kterého Witt mířil na palubu s dokumenty generála států. Witt měl obecně mezi námořníky špatnou pověst - asi sto námořníků opustilo flotilu, když se zjistilo, že bude nejvyšším velitelem. Velitel Cornelis Evertsen, bratr Johana Evertsena, byl povolán jako příměří, ale nebylo možné se dohodnout s námořníky. Když už byla nepřátelská flotila na dohled, Witt byl nucen vztyčit svou vlajku na velkém, ale pomalém Prins Willem , kde našel mnoho opilých důstojníků a nepřipravenou posádku.

Blake také před bojem vyměnil vlajkové lodě a přesunul se z nadrozměrného Sovereign na ovladatelnější Resolution . Boj začal kolem 17:00. Blake očekával, že rozbije nizozemskou formaci, ale s přiblížením anglické flotily začala většina nizozemských lodí ustupovat na východ. Vítr přitom výrazně zeslábl. V důsledku toho se obě flotily pomalu míjely na opačném větru. To bylo pro Nizozemce velmi nepříznivé: nepříjemný vítr poskytl Britům výhodu v přesnosti střelby a anglická flotila již byla lépe vyzbrojena. Některé anglické lodě se však zpočátku ocitly ve složité situaci: Sovereign a James najeli na mělčinu u Kentish Knock a s velkými obtížemi se z něj dostali. Resolution a Dolphin šli příliš daleko vpřed a byli obklíčeni, ale byli zachráněni zásahem jiných anglických lodí. Kolem 19:00 se boje zastavily kvůli nastupující tmě. V této době byla jedna holandská loď Maria zajata Brity a druhá - Gorcum  - byla posádkou opuštěna v polopotopeném stavu, ale poté byla zachráněna Holanďany. Burgh van Alkmaar byl vyhozen posádkou do vzduchu, aby ho udržel před nepřítelem. Poté bojiště opustilo několik nizozemských lodí, jejichž morálka byla tímto výbuchem narušena.

Druhý den brzy ráno asi deset holandských lodí, většinou pod velením kapitánů ze Zeelandu, nespokojených s Wittem, porušilo přísahu a odplulo domů. To se obvykle přičítá tomu, že Witt na ranní válečné radě označil zeelandské kapitány za zbabělce a varoval je, že v Holandsku je ještě dost dřeva na to, aby pro kohokoli z nich postavili šibenici. Situace se pro Nizozemce stala beznadějnou, ale Witt se přesto rozhodl pro poslední snahu.

Holanďané pluli ještě dále na jih v naději, že dostanou příznivý vítr. Tento plán však selhal: prvních několik lodí, které se snažily zachytit vítr, se přesunulo příliš daleko na západ a bylo těžce poškozeno anglickou palbou. Vítr se změnil na severovýchod, což opět poskytlo Britům výhodu. Michael de Ruyter a Cornelis Evertsen byli konečně schopni přesvědčit Witta, aby přijal nevyhnutelné, a holandská flotila začala na konci dne ustupovat na východ.

Anglická flotila zastavila pronásledování, když dosáhla vlámských mělčin. Zde se Witt rozhodl rychle vzít flotilu na moře v povodí Wilingenu a poté provést další pokus porazit nepřítele. Ruyter taktně poznamenal: "Taková odvaha je příliš nebezpečná." Pod tlakem důstojníků Witt opustil svůj nápad a 12. října přivedl flotilu do Hellevoetsluis .

Důsledky

Nizozemci po své porážce uznali, že potřebují větší lodě, aby porazili anglickou flotilu, a zahájili nový program stavby lodí. Podle Witta byl důvodem porážky nedostatek požárních lodí v nizozemské flotile . Veřejné mínění však uznalo za hlavního viníka neúspěchu samotného Witta. Téhož večera 12. října se generál států dozvěděl o porážce a poslal dopis Trompovi a Johanu Evertsenovi s žádostí, aby se vrátili do služby. Witt utrpěl nervové zhroucení a byl formálně propuštěn ze svého postu nejvyššího velitele v květnu 1653 .

Sestavy letek

Anglie (Robert Blake)

• Sovereign 106 děl [1]
• Usnesení 88
• Jakub 66
• Triumf 60
• Předvoj 58
• Ondřej 56
• Řečník 54
• Lev 50
• Převést 44
• Věnec 44
• Rada 42
• Diamant 42
• Předvídavost 42
• Pelikán 42
• Rubín 42
• Pomoc 40
• Jistota 40
• Drak 40
• London 40 (přeměněná obchodní loď)
• Ne takové 40
• Prezident 40
• Richard a Martha 40 (přeměněná obchodní loď)
• Portsmouth 38
• Anthony Bonaventure 36 (přeměněná obchodní loď)
• Ohař 36
• Guinea 34
• Hercules 34 (přeměněná obchodní loď)
• Lisbon Merchant 34 (přeměněná obchodní loď)
• Převést 32
• Marie 32
• Exchange 30 (přeměněná obchodní loď)
• Cullen 28 (přeměněná obchodní loď)
• Prudent Mary 28 (přeměněná obchodní loď)
• Výhoda 26
• Falmouth 26
• Sampson 26
• Martha 25 (přeměněná obchodní loď)
• Golden Dove 24 (přeměněná obchodní loď)
• Starý Warwick 24
• Perla 24
• Acorn 22 (přeměněná obchodní loď)
• Cygnet 22
• Malý prezident 22
• Slavík 22
• Dárek 16+ (přeměněná obchodní loď)
• Paradox 12
• Známost 10 (ohnivá loď)

Nizozemsko (Witte de Witt)

Poznámky

1. ↑ Konstam 2011, str. 2

Literatura

•  (anglicky) Konstam, Angus (2011), Warships of the Anglo-holand Wars 1652-74. Osprey Publishing, ISBN 978-1-84908-410-9

Slovníky a encyklopedie	Vojenská Sytina