Srbské povstání

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 27. ledna 2018; kontroly vyžadují 12 úprav .

Srbské povstání  ( Srb. Ustanak u Srbu ) je povstání Jugoslávců, zejména Srbů, proti Nezávislému státu Chorvatsko , ke kterému došlo během 2. světové války. Začalo to v červenci 1941 v Srbě a brzy pokrylo přilehlá území. V jejím čele stáli formálně komunisté, ale pro jejich malý počet a nepřipravenost na náhlé povstání, které začalo, to byli také Četníci, jugoslávští partyzáni a předváleční politici, kteří hájili myšlenku Velké Jugoslávie. Povstání bylo namířeno proti ustašovcůma jejich spojenci. Potlačení povstání bylo obtížné, protože ustašovci na to neměli dostatek sil a síly Německa, včetně Wehrmachtu, byly zaneprázdněny na východní frontě. V důsledku toho to Italové udělali, rozšířili svou okupační zónu a uzavřeli dohodu s Ustaše. Během nepřátelských akcí se odboj, jehož masakry se staly důvodem projevu, dopustil mnoha násilných činů proti Chorvatům a Bosňanům, včetně civilistů (zejména v oblasti osady Kulen Vakuf ). Z tohoto důvodu byly oslavy výročí povstání až do současnosti politicky rozdělující [1] [2] .

Paměť

Chorvatská socialistická republika slaví výročí Srbského povstání jako státní svátek od roku 1945. Od roku 1991 se však události související s vítězstvím nad nacismem a jeho spojenci odkládají na 22. června.

Viz také

Literatura

Knihy a časopisy

Poznámky

  1. KOMEMORACIJA U SRBU Naskup antifašista antiprosvjednici došlis oznakama ukrajinskih neonacista, govori popraćeni sa 'Za dom spremni' (chorvatsky) (26. července 2015). Archivováno z originálu 27. září 2016. Staženo 26. září 2016.
  2. Uzvicima 'Za dom spremni' prekidali antifašiste u Srbu (chorvatsky) (27. července 2016). Archivováno z originálu 2. října 2016. Staženo 26. září 2016.