Střední tepna
| střední tepna | |
|---|---|
| Katalogy | |
Střední tepna [1] (“střední tepna”) je tepna předloktí u savců . U lidí se tato krevní céva zřídka vyskytuje jako standardní varianta ; naproti tomu u psovitých šelem , kočkovitých šelem , prasat , koní a přežvýkavců jde o nejsilnější cévu na předloktí a přímé pokračování brachiální tepny po společné mezikostní tepně .
Střední tepna doprovází střední nerv na vnitřní straně předloktí a prochází s ním karpálním tunelem . Od ní je oddělena a . radialis v horní třetině předloktí . V dolní třetině metakarpu se dělí na povrchové palmární tepny a je tak hlavním přítokem do přední části metakarpu. U koní je také přítokem do hlubokého palmárního oblouku .
U lidí je střední tepna centrální axiální cévou horních končetin, která zásobuje kyslíkem krev v paži během embryonálního vývoje. Obvykle regreduje do osmého týdne embryonálního vývoje po vytvoření a. radialis a ulnaris, ale v některých případech může přetrvávat stabilněji.
Střední tepna je zachována u 4,4–8,3 % lidí. Prevalence je 10 % u lidí narozených v polovině 80. let 19. století a 30 % u lidí narozených koncem 20. století. U pacientů se syndromem karpálního tunelu se střední tepna podle studie nachází častěji, než je průměr [2] .
Poznámky
- ↑ World Association of Veterinary Anatomists - International Committee on Veterinary Gross Anatomical Nomenclature: Nomina Anatomica Veterinaria. 4. vydání. International Committee on Veterinary Gross Anatomical Nomenclature ua, Zürich ua 1994, ISBN 0-9600444-7-7 .
- ↑ Maciej Henneberg, BJ George: Další studie vysokého výskytu střední tepny předloktí v jižní Africe. In: Journal of Anatomy . bd. 181, Teil 1, srpen 1992, S. 151-154, PMC 1259762 .
Literatura
- Uwe Gille: kardiovaskulární a imunitní systém, angiologie. In: Franz-Victor Salomon, Hans Geyer, Uwe Gille (eds.): Anatomie pro veterinární medicínu. 2., upravené a rozšířené vydání. Encke, Stuttgart, 2008, ISBN 978-3-8304-1075-1 , s. 404-463.
 Tematické stránky |
|---|