Aleš Staver | |
---|---|
běloruský Aleš Staver | |
Jméno při narození | Alexandr Sergejevič Staver |
Datum narození | 10. srpna 1929 |
Místo narození | Margovitsa , okres Begomlsky, oblast Minsk , oblast Dokshitsky, oblast Vitebsk |
Datum úmrtí | 23. července 1995 (ve věku 65 let) |
Místo smrti | Minsk , Bělorusko |
Státní občanství |
SSSR → Bělorusko |
obsazení | básník , prozaik , dramatik |
Žánr | text |
Jazyk děl | běloruský |
Debut | 1949 |
Ales Staver ( bělorusky Ales Staver ), vlastním jménem - Alexander Sergejevič Staver ( bělorusky Aleksandr Syargeevich Staver ; 10. srpna 1929 - 23. července 1995 ) - běloruský sovětský básník. Člen Svazu spisovatelů SSSR (1962).
Narodil se ve vesnici Margovitsa , okres Begomlskij, Minská oblast (nyní okres Dokšitskij, Vitebská oblast , Běloruská republika ) do rolnické rodiny.
Studoval na Borisovské pedagogické škole. V roce 1954 promoval na filologické fakultě Minského pedagogického institutu pojmenované po M. Gorkém . Působil jako učitel běloruského jazyka a literatury na střední škole Begoml, inspektor škol v okrese Logoisk, vědecký pracovník Ústavu umění, etnografie a folkloristiky Akademie věd Běloruské SSR, vedoucí odd. literární sekce Běloruské státní filharmonické společnosti. 23. července 1995 tragicky zahynul Aleš Staver při autonehodě. [1] .
Své první básně publikoval v regionálních novinách Borisov v roce 1949. Dne 1. července 1959 vyšla první básnická kniha Aleše Stavera „Západ slunce nad březou“. Knihy si okamžitě všimla literární veřejnost. Vynikala svou písní a něhou. Bylo v ní hodně slunce, radosti, mladistvého nadšení a spontánnosti. Básník otevřel svůj primární svět laskavosti a lidskosti, velké lásky k lidem a především ke svým krajanům, k těm hrdinským činům, které vykonali během Velké vlastenecké války. Promluvil za své vrstevníky – děti války, kterým bylo souzeno přežít krutá léta fašistické okupace. Zralé období poezie Aleše Stavera je poznamenáno psaním básní k písním populárních písňových souborů („Jeřábi létají do Polissy“ aj.), např. „Syabry“. Aleš Staver vyprávěl o sobě, o svém těžkém osudu, o tom, jak při blokádě partyzánského kraje přišel o rodiče, jak ho nacisté odvezli do Německa, jak se na konci roku 1945 vrátil domů. O těchto událostech vyprávěl v románu „Under Guard“, ve sbírce povídek a povídek „To Our Own“, v knize „Forest Tales“.
běloruská literatura | |
---|---|
Literární ceny a tituly |
|
Literární periodika | |
Literární organizace | |
Památky písma | |
klasická díla | |
Žánry |