Stepanov, Michail Stepanovič (skladatel)

Michail Stěpanovič Stěpanov
Datum narození	27. srpna 1923( 1923-08-27 )
Místo narození	v. Mari-Kuzhery, Morkinskij okres , Marijská autonomní oblast , Ruská SFSR , SSSR
Datum úmrtí	23. listopadu 1996 (73 let)( 1996-11-23 )
Místo smrti	Yoshkar-Ola , Republika Mari El , Rusko
Země	SSSR – Rusko
Profese	skladatel
Žánry	písně, pochody, valčíky
Ocenění

Michail Stepanovič Stepanov ( 27. srpna 1923 , vesnice Mari-Kuzhery, okres Morkinsky , Republika Mari El  - 23. listopadu 1996 , Yoshkar-Ola ) - sovětský a ruský amatérský skladatel Mari, Ctěný pracovník kultury Mari ASSR ( 1983 ).

Životopis

Po absolvování střední školy Morkinskaya v roce 1941 vstoupil do Volžského lesního inženýrského institutu. M. Gorkij v Yoshkar-Ola.

Člen Velké vlastenecké války. V květnu 1942 byl povolán do Rudé armády. Bojoval na volchovské frontě v hodnosti svobodníka, podílel se na prolomení blokády Leningradu . V červenci 1943 byl při průzkumné bitvě těžce zraněn, následkem zranění zcela ztratil zrak.

V roce 1945 nastoupil do Kurské hudební školy pro vojáky, kteří ve válce přišli o zrak. Po absolvování hudební školy v roce 1949 začal pracovat jako korepetitor v divadle JZD Morkinského. Od té doby začala jeho skladatelská činnost. Prvními skladbami Stepanova jsou "Mary-Kuzherskaya Dancing", "Anniversary".

Od roku 1950 působil jako hudební ředitel v sirotčinci Arinsky, od roku 1954 - v Domě kultury Morkinských. Působil jako hráč na akordeon ve Státním divadle Mari.

V roce 1957 absolvoval Kursk Musical College, akordeonovou třídu, a začal učit na Morkin Musical School. Od té doby začalo nejproduktivnější období jeho tvůrčí činnosti. Mnoho jeho písní bylo zařazeno do zpěvníků.

Autor četných písní, pochodů, valčíků. Píseň „Morko Mlande“ je hudební intro rádia Morkin.

Osud Michaila Stěpanova inspiroval Miklaje Rybakova k vytvoření dramatu „Morko Sem“ (Morkinovy ​​melodie).

Zemřel 23. listopadu 1996 v Yoshkar-Ola.

Kreativita

Autorské sbírky

• Pial shinchan ӱdyr (Dívka se šťastnýma očima). Yoshkar-Ola, 2003. 39 s.

Písně

• Yoshkar-Ola nergen muro (Píseň o Yoshkar-Ola). Sl. A. Buketová // Olaem (Moje město). Všechny písně o Yoshkar-Ola. Comp. O. Gerasimov. Yoshkar-Ola, 2004, s. 112.
• Kolynam, pörtylnet (Chcete se vrátit). Sl. S. Nikolaeva // Muro liyzhe je veselý (Leysya, píseň, více zábavy). Yoshkar-Ola, 1968, s. 18-20.
• Kugu payrem (Skvělá dovolená). Sl. A. Buketova // Komuna Mari. 1984. 4. března.
• Kumda el (rozdělená země). Sl. A. Yuzykaina // Memurena (Zpíváme): Písničky pro děti. Yoshkar-Ola, 1978, s. 13-14.
• Konvalinka den lilac (Konvalinka a šeřík). Sl. 3. Krasnova // Jongalte, muro! (Prsten, píseň!): Pro amatérské umělecké skupiny. Yoshkar-Ola, 1973, s. 137-138.
• Mari El (teritorium Mari). Sl. V. Krylová // Obec Mari. 1983. 24. srpna.
• Mari El nergen muro (Píseň o Mari El). Sl. V. Krylov // Mari Elem (Songs of Mari El). Yoshkar-Ola, 2005. S. 203-205.
• Mariy Adyr (Mari dívka). Sl. N. Baiduková // Obec Mari. 1966. 15. května.
• Pochod strojníka (Pochod strojníka). Sl. S. Nikolaeva // Yogalt, muro! (Prsten, píseň!). Yoshkar-Ola, 1973, s. 44-45.
• Oshkyl, průkopník (Step, průkopník). Sl. M. Michajlova // Muraltena velan (Zpívejme veseleji): Sbírka písniček pro děti. Yoshkar-Ola, 1962.
• Oiyrlymo Waltz (Valčík na rozloučenou). Sl. 3. Krasnova // Yogalt, muro! (Prsten, píseň!): Pro amatérské umělecké skupiny. Yoshkar-Ola, 1973, s. 162-165.
• Pialnazhym aralet (Chraňte štěstí). Sl. M. Štěpánová // Obec Mari. 3. února 1952; // Muralten velan (Zpívejme veseleji). Yoshkar-Ola, 1956, s. 19-20.
• Pialan laynet gyn (Chcete-li být šťastní). Sl. 3. Krasnova // Yogalt, muro! (Prsten, píseň!). Pro amatérské umělecké skupiny. Yoshkar-Ola, 1973, s. 91-100.
• Pial shinchan ӱdyr (Dívka se šťastnýma očima). Sl. S. Nikolaeva // Na tomto místě (Nové melodie). Yoshkar-Ola, 1967, str. 109-113; // Muro arshash (Hrozny písní). Yoshkar-Ola, 1980, s. 161-162.
• Rveze kechiyol (První paprsek slunce). Sl. I. Osmina // Yogagalt, muro! (Prsten, píseň!). Yoshkar-Ola, 1973, s. 112-114.
• Sar vashtaresh (Proti válce). Sl. M. Maina // Lilac peledesh (Šeříkové květy). Yoshkar-Ola, 1957, s. 39-40.
• Sputnik, choeshtal (Fly, satelit). Sl. M. Michajlova // Muraltena velan (Zpívejme veseleji): Sbírka písniček pro děti. Yoshkar-Ola, 1962.
• Telefon. Sl. 3. Krasnova // Yogalt, muro! (Prsten, píseň!): Pro amatérské umělecké skupiny. Yoshkar-Ola, 1973, s. 160-161.
• Ӱdyr myyym ogesh bledý (Neznáme se). Sl. M. Yakimova // Lilac peledesh (Lilac blossoms). Yoshkar-Ola, 1957, s. 41.
• Užhargalská zahrada (Zelená zahrada). Sl. A. Buketova // Muro arshash (Shluky písní). Yoshkar-Ola, 1961, s. 45-47.
• Ӱzhara dech torla ұzhara (Od úsvitu do úsvitu). Sl. 3. Krasnova // Jongalte, muro! (Prsten, píseň!): Pro amatérské umělecké skupiny. Yoshkar-Ola, 1973, s. 131-132.
• Wu valčík (novoroční valčík). Sl. V. Krylová// Mariy commune. 1980. 30. pros.
• Školní nergen muro (Píseň o škole). Sl. A. Buketova // Komuna Mari. 24. ledna 1962; // Yamde liy! 1968. 6. září; // Memurena (Zpíváme): Písničky pro děti. Yoshkar-Ola, 1978, s. 28-30.
• Elnet Seryshket (Na břeh Ileti). Sl. lidově // Lilac peledesh (Šeříkové květy). Yoshkar-Ola, 1957, s. 37-38.
• Pouze Erkyn vele (Pomalu vstoupil). Sl. S. Nikolaeva // Tali-dali akordeon (Veselý akordeon): Repertoárová sbírka. Yoshkar-Ola, 1984, s. 89-91.

Aranžmá pro knoflíkovou harmoniku a harfu

• Kolektivní farmářský valčík // Mari kalykyn kushtymo semzhe-vlak (Aranžmá lidových melodií Mari): Sbírka skladeb pro knoflíkový akordeon. Yoshkar-Ola, 1957.
• Výročí muro (Výročí). Uspořádal A. R. Sidushkina // Kasle (Gusli) A. Sidushkina, L. Skulkina. Yoshkar-Ola, 1967, s. 75-76.

Ocenění, čestné tituly

• Řád rudého praporu (1943) [1] .
• Ctěný pracovník kultury MASSR (1983).

Literatura

• V. G. Kuzněcovová, L. I. Kulšetová, V. I. Česnoková. Skladatelé a muzikologové Republiky Mari El. - Yoshkar-Ola: Printing House of the Government of the Republic of Mari El, 2006. - S. 244-247. — 266 s. - 1000 výtisků.  — ISBN 5-87898-318-4 .
• Stepanov Michail Stepanovič // Mari Biografická encyklopedie / Ed. V. A. Močajev. - Yoshkar-Ola : Mari Biographical Center, 2007. - S. 348. - 2032 výtisků.  — ISBN 5-87898-357-0 .

Poznámky

1. ↑ Stěpanov Michail Stěpanovič. Řád rudého praporu. Elektronická banka dokumentů "Úspěch lidí ve Velké vlastenecké válce 1941-1945" . Staženo 14. února 2019. Archivováno z originálu 12. února 2012. (neurčitý)