Stogov, Erasmus Ivanovič

Erasmus Ivanovič Stogov
Datum narození 7. března 1797( 1797-03-07 )
Místo narození Zolotilovo
Datum úmrtí 29. září 1880 (ve věku 83 let)( 1880-09-29 )
Místo smrti Snitovka
Afiliace  ruské impérium
Druh armády Samostatný četnický sbor
Roky služby 1810-1852
Hodnost Plukovník
Ocenění a ceny
Řád svatého Vladimíra 4. stupně Řád svaté Anny 2. třídy
V důchodu historik a spisovatel
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Erasmus Ivanovič Stogov (1797-1880) - ruský voják, plukovník , historik a každodenní spisovatel Sibiře. Dědeček ruské básnířky Anny Andrejevny Achmatovové .

Životopis

Z chudé šlechtické rodiny. Narozen v roce 1797 jako nejstarší ze 17 dětí v rodině poručíka ve výslužbě Ivana Dmitrieviče Stogova, který byl stálým zřízencem Alexandra Vasiljeviče Suvorova , který mu pro mládí říkal Milga; a ukončil službu u Grigorije Alexandroviče Potěmkina , byl při jeho smrti. Po jeho rezignaci byl jmenován přednostou zemského třídního soudu. [jeden]

V roce 1810 vstoupil do St. Petersburg Naval Cadet Corps . Po jejím absolvování v roce 1817 jako praporčík strávil dva roky v Kronštadtu , od roku 1819 sloužil v Ochotsku . Od roku 1830 kapitán-npor. V letech 1831-1833 byl hlavou Irkutské admirality a presus irkutského vojenského soudu.

V roce 1833 vstoupil pod patronací L. V. Dubelta do samostatného četnického sboru , kde byl nejprve na zvláštních úkolech pod Benckendorffem . V letech 1834-1837 byl důstojníkem četnického velitelství v Simbirsku . Od roku 1835 npor. V roce 1837 byl ze sboru propuštěn.

Od roku 1838 byl jmenován služebním štábním důstojníkem pod kyjevským vojenským generálním guvernérem a generálním guvernérem Podolska a Volyně D. G. Bibikova (v letech 1839-1842 současně řídil jeho úřad). V této době byl přidělen k kavalérii. Od roku 1848 plk.

V roce 1852 odešel do důchodu a usadil se ve Snitovce. Žil tam téměř bez přestávky až do své smrti, udržoval poštovní stanici.

Kreativita

Stogov se i během své služby na Sibiři pilně zabýval místními archivy a získával z nich řadu informací, které později zpracoval do literárních esejů, které jsou ve většině případů ve formě příběhů.

Po jeho rezignaci v roce 1878 se stal aktivním přispěvatelem do časopisu Russkaya Starina . Stogov ve svých sibiřských příbězích živě nastínil současný provinční život a byrokratický život. V „Ruském starověku“ v roce 1886 vyšly jeho posmrtné poznámky.

Z jeho příběhů jsou známy:

Zemřel v roce 1880 na svém panství Snitovka , provincie Podolsk.

Vztah

Děti:

Literatura

Poznámky

  1. Erasmus Ivanovič Stogov (1797-1880). Vzpomínky. Strana 33) . Datum přístupu: 5. ledna 2012. Archivováno z originálu 6. října 2007.
  2. Varvara Grishina. Obec Tsilna v Uljanovské oblasti je rodinným hnízdem Anny Achmatovové / . ul.aif.ru (23. června 2014). Získáno 26. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 14. července 2020.
  3. Rodokmen Anny Andreevny Achmatové | Kerkinitida Evpatoria historie od starověku až po současnost Odpočinek a léčba v Evpatoria / . Staženo 26. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 18. dubna 2020.

Zdroje