| Emil Stodola | |
|---|---|
| Emil Stodola | |
| Datum narození | 22. září 1862 |
| Místo narození | Liptovský Mikuláš , Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 28. června 1945 (82 let) |
| Místo smrti | Bratislava , Československo |
| Země |
Rakousko-Uhersko Československo |
| Vědecká sféra | že jo |
| Akademický titul | doktor práv |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Emil Stodola (22. září 1862 - 28. června 1945) - československý právník, právník, politik.
Narodil se v rodině podnikatele, majitele malé koželužny a pásové továrny, bratra Aurela a Cornela Stodolových . Studoval práva ve Vídni , Bratislavě , Berlíně , Praze a studia dokončil v Budapešti ; doktor práv. Od roku 1891 působil jako advokát ve svém rodném městě, v letech 1911-1919 - v Budapešti a po roce 1919 - v Bratislavě. Od konce 19. století byl zarytým stoupencem slovenského národního hnutí, členem Slovenské národní strany (od roku 1895 - člen jejího ÚV, v letech 1921-1922 - předseda strany). Získal hlasité jméno obhájce národní myšlenky, vystupoval jako obhájce v banskobystrickém procesu z roku 1900 (proces s 28 slovenskými vlastenci, kteří veřejně vyjádřili podporu a blahopřání novináři Ambru Pietorovi, který se postavil proti maďarizaci).
Během působení v Budapešti byl zastáncem úzké spolupráce všech nemaďarských národností v Maďarsku . Účastnil se jednání, na kterém byla vytvořena Slovenská lidová rada (26. května 1914). Vytvořil projekt slovenské autonomie , navržený Slovenskému národnímu shromáždění v Martině 30. října 1918, a také první návrh zákona o slovenské autonomii v Národním shromáždění v roce 1919.
Po roce 1922 odešel z politické činnosti.
Ve vědeckých a publicistických pracích se zaměřoval na národnostní otázku a také statistiku. Autor monografie "Štatistika slovenska" (1919). Velkou měrou přispěl k rozvoji slovenské právní terminologie.