Talapoin je siamský výraz pro buddhistické askety nebo mnichy, známé pod různými jmény než Siam, také na ostrově Cejlon . Někdy se jim také říká bonze .
Slovo „talapoin“ pochází z pálijského slova „Talâpat“ („ palmový list“ z pálijského slova pro palmu – „tala“), kterému Siamci říkají velký vějíř palmových listů zasazený do tenkého dřevěného rámu. Talapoini vždy berou ventilátor s sebou, když odcházejí z domu. Přívrženci buddhismu projevují největší úctu k talapoinům, kterým se v Barmě říká Fonghi (velká sláva) nebo Raban (dokonalí).
Stejně jako křesťanští mniši se i Talapoinové zříkají světské zábavy, nosí zvláštní kostým, žijí v komunitách, vyhýbají se všemu, co by mohlo zvýšit lidské vášně, ukládají si slib chudoby a odmítají uspokojit většinu smyslných potřeb. Jejich cílem je dosáhnout svatosti a dokonalosti dodržováním nejvyšších přikázání zákona. Celý čas talapoinu je věnován opakování modliteb, čtení posvátných knih, sbírání almužen za vlastní jídlo atd.
Komunitu talapoinů tvoří za prvé mladí lidé, kteří si oblékli šaty jako talapoiny, ale ještě nejsou považováni za plnohodnotné členy bratrstva: někteří z nich již prošli určitou dovedností, která připomíná křesťanské zasvěcení. Těmto novicům nebo novicům se říká shung . Druhou třídu talapoinů tvoří členové, kteří již nějakou dobu žili v komunitě ve zkušební době a jsou přijati jako řádní členové s ceremoniemi stanovenými pro takové případy, a je jim udělen titul talapoin. Tato třída talapoinů se nazývá pazin .
Třetí třídou řádu talapoinů jsou opati nebo opati jednotlivých komunit, jimž byla svěřena pravomoc nad všemi bratry. Čtvrtá a nejvyšší třída patří k provinčním nebo diecézním náčelníkům, jejichž pravomoc se vztahuje na všechny komunity v rámci stejné provincie nebo oblasti. Konečně pátý a nejvyšší stupeň hierarchie zaujímá Haya Dawa neboli velký mistr, který sídlí v hlavním městě a spravuje záležitosti celého řádu po celé zemi.