Tetrasomatická

Tetrasomata (z jiného řeckého τετράς  - čtyři, σῶμα  - tělo) - fáze procesu přípravy umělého zlata popsané alexandrijskými (řecko-egyptskými) alchymisty (z pohledu dnešní chemie  - výroba slitin falšovaných na zlato) .

• Tetrasomie. Originální slitina je vyrobena z cínu , olova , mědi a železa . Podle autorů popisů měla tato kvartérní slitina, natřená černě oxidací z povrchu, vlastnosti země . Při zahřátí se roztavil a získal vlastnosti vody .
• Argyropea ( jiné řecké ἄργυρος  - stříbro ; ποιέω  - ano). Fáze je bělení "tetrasomatu" jeho tavením s arsenem a rtutí , v důsledku čehož jsou slitině předány vlastnosti stříbra.
• Chrysopeia ( jiné řecké χρυσός  - zlato). K "stříbru" získanému v důsledku argyropeia byla přidána čištěná síra a "sirná voda" a také zlato - pro "kyselé těsto".
• Ióza (ιωσις - malátnost, fermentace ). Barvení chrysopean slitiny do zlatých tónů leptáním kamencem nebo fumigací (vadnutím) ve speciálním zařízení - „kerotakis“.

Tetrasomatic je popsán v řadě alchymistických pojednání z alexandrijského období , včetně slavné Kleopatřiny Chrysopeie. Existovaly další recepty na chrysopeiu: zlacením, ošetřením povrchu kovu různými činidly atd.

Viz také

• Skvělá práce

Literatura

• Obecné dějiny chemie. Vznik a vývoj chemie od starověku do XVII století. — M.: Nauka, 1980. 399 s.
• Rabinovič VL Alchymie jako fenomén středověké kultury. — M.: Nauka, 1979. 392 s.
• Figurovský N. A. Esej o obecných dějinách chemie. Od starověku do počátku 19. stol. — M.: Nauka, 1969. 455 s.