Tujia | |
---|---|
země | Čína |
Regiony | Autonomní prefektura Xiangxi Tujia Miao |
Celkový počet reproduktorů | kolem 70 tisíc |
Postavení | Autonomní prefektura Xiangxi Tujia Miao |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
Tibetsko-barmská podčeleď ? Tujia Severní tujia a jižní tujia | |
Psaní | Fraserova abeceda, latinka, Pollardovo písmo |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-3 | tjs (jižní), tji (severní) |
ELCat | 4225 a 1744 |
Glottolog | tuji1244 |
Tujia (severní Tujia: Bifzivsar, / p i ˧˥ ʦ i ˥ s a ˨˩ /; jižní Tujia: Mongrzzirhof, / m õ ˨˩ ʣ i ˨˩ h o ˧˥ / ; čínské trad.土土家 垞土家語土家語语, pinyin Tǔjiāyǔ ) je jazyk obyvatel Tujia žijících ve střední Číně. Má dva dialekty, oba tónové. Severní dialekt má 21 iniciál , a na jihu - 26 (s pěti dalšími iniciálami). Severní má 25 finále a jižní má 30, z nichž 12 se používá pouze v čínských výpůjčních slovech. V roce 2005 byl počet mluvčích asi 70 000 a etnická populace byla 8 milionů.
Tujia je součástí tibetsko-barmské jazykové skupiny .
Abeceda pro jazyk Tujia byla sestavena na latinském základě v roce 1983. Od roku 1986 se používá na základních školách v autonomní prefektuře Xiangxi-Tujia-Miao [1] .
Dopis | POKUD | Dopis | POKUD | Dopis | POKUD |
---|---|---|---|---|---|
b | [b] | X | [ tsh ] | X | [ɕ] |
p | [ ph ] | s | [s] | y | [j] |
m | [m] | r | [z] | G | [k] |
w | [w] | l | [l] | k | [ kh ] |
d | [t] | j | [tɕ] | ng | [ŋ] |
t | [ th ] | q | [ tɕh ] | h | [X] |
z | [ts] | n | [ɲ] | hx | [ɣ] |
Dopis | POKUD | Dopis | POKUD | Dopis | POKUD |
---|---|---|---|---|---|
A | [A] | ei | [ei] | ou | [əu] |
E | [E] | en | [E] | ong | [uŋ] |
i | [i] | IA | [IA] | uai | [uai] |
Ó | [Ó] | tj | [tj] | ui | [uei] |
u | [u] | iao | [iau] | uan | [uã] |
ai | [ai] | iu | [iəu] | un | [un] |
ao | [au] | ian | [IA] | ||
an | [A] | v | [ĩ] |
Tóny jsou označeny těmito znaky: vysoký tón - x /˥˧/, nízký sestupný - r /˨˩/, vysoký sestupný - v /˥/, vysoký vzestupný - f /˧˥/.