Uherský Brod

Město
Uherský Brod
Uherský Brod
Vlajka Erb
49°01′30″ s. sh. 17°38′52″ východní délky e.
Země
okraj Zlínský kraj
Plocha Uherské Hradiště
Správce Patrik Kunchar
Historie a zeměpis
První zmínka 1140 [1] a 1048 [2]
Náměstí
  • 52,063309 km² [3]
Výška středu 251 m
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 687 34 , 688 01 a 688 02
ub.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Uherský Brod [5] [6] ( česky Uherský Brod ) je město na Moravě , Zlínský kraj , Česká republika . Jeho název se překládá jako maďarský brod . Městská práva obdržel v roce 1272, od roku 1140 známý jako Brod. Po pronásledování protestantů za třicetileté války se prakticky vylidnila. V budoucnu, až do poloviny 20. století, byli hlavní obyvatelé Brodu Židé .

EEBE o židovské komunitě v Maďarském Brodě

Židovská komunita, jedna z nejstarších a dříve nejvýznamnějších v zemi, vznikla s největší pravděpodobností již v 16. století. Po vyvolání nenávisti měšťanů (V.B. byl důležitým obchodním bodem) se městská rada obrátila v roce 1588 na majitele města s žádostí, aby ve V.B nebylo více než 4 hebrejci. domy, které zastupitelstvu slíbil. Další informace o Židech se nacházejí pouze cca. o 100 let později. 14. července (20. Tammuz), 1683, kuruci pod velením Petnehazyho napadli město a zpustošili je, zemřelo 113 Židů a požár zničil 65 Židů. domy.

Mezi přeživšími jmény je asistent rabína Nathana z Hannoveru , který unikl smrti během pronásledování Khmelnitského v roce 1648; mnoho Židů zemřelo při požáru ve sklepích, kde se skrývali před kuruty. Vláda odškodnila Židy za jejich ztráty a nařídila zničení staré synagogy, místo níž byla postavena nová. 20. den Tammuzu je zachován v paměti komunity: v tento den bylo 37 zabitých ve městě a v maďarské komunitě Waag-Neustadtl, kterou tvořili ti, kteří uprchli z U.B.

V posledních desetiletích 17. století se hebr. obchodníci W. B. navštívili lipské veletrhy. Koncem 17. století se ve V.B. dvakrát (1676 a 1700) sešly sjezdy krajských poslanců Moravy za účasti vrchního rabína (1700), které přijaly řadu důležitých rozhodnutí pro vnitřní život moravských Židů. Židé, kteří tehdy vlastnili 76 domů, byli v roce 1727 rozděleni do zvláštní komunity se zvláštní vládou. Tato autonomní Judengemeinde přežila dodnes (1909), v roce 1849 obdržela název „politische Judengemeinde“.

Pro náboženské potřeby v roce 1890  vznikla náboženská komunita (Kultusgemeinde). R. 1834 bylo v něm 107 domů, r. 1900 - 100; v letech 1798-1848 v U. B. žil ustálený počet 160 rodin. Populace Judengemeinde klesla od roku 1882 do roku 1848 na 477 lidí. v roce 1900 (v něm žije 98 nežidů). Ve městě samotném je navíc židovská populace 348 duší (1900). - V oblastech, které jsou součástí justičního regionu (Gerichtsbezirk) V. B., bylo o 233 Židů více (1900).

Populace

Rok počet obyvatel
1869 5855 [7]
1880 6492 [7]
1890 6935 [7]
1900 7399 [7]
1910 8014 [7]
1921 8384 [7]
1930 8821 [7]
1950 9856 [7]
Rok počet obyvatel
1961 12 565 [7]
1970 14 406 [7]
1980 17 459 [7] [2]
1991 17 721 [7] [2]
2001 17 592 [7]
2014 16 720 [osm]
2015 16 631
2016 16 591 [9]
Rok počet obyvatel
2017 16 590 [deset]
2018 16 522 [jedenáct]
2019 16 493 [12]
2020 16 441 [13]
2021 16 409 [čtrnáct]
2022 16 206 [čtyři]

Dvojměstí

Pozoruhodní domorodci

Viz také

Literatura

Poznámky

  1. Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendární fakt.  (česky) // iDNES.cz - 2011.
  2. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  3. Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  4. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  5. Atlas světa. Západní Evropa / komp. a připravit se. tisknout PKO "Kartografie"; resp. vyd. S. I. Sergeeva. - M.  : GUGK SSSR, 1981. - S. 11. - 83 s. - 115 000 výtisků.
  6. Slovník zeměpisných jmen Československa  / Komp. A. Z. Skripničenko; GUGK SSSR. - M.  : TsNIIGAiK , 1984. - S. 231. - 263 s. — UDC  528.935:003.35(038)(437) .
  7. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  8. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  9. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  10. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  11. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Odkazy