Zámek | |
Hrad Ull | |
---|---|
běloruský Ulský hrad | |
Hrad Ull, rytina z roku 1568 | |
55°13′59″ s. sh. 29°14′22″ palců. e. | |
Země | Bělorusko |
Agrogorodok | Ulla |
Zakladatel | Srpen Zikmund II |
Datum založení | 1563 |
Stát | nedochováno |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Hrad Ulla ( bělorusky Ulskі zamak ) je hrad, který existoval v 16. - 17. století ve městě Ulla na soutoku řek Ulla a Zapadnaja Dvina . Účelem těchto opevnění je kontrolovat ústí řeky Ully a pohyb podél Západní Dviny.
Stavba hradu Ull začala v roce 1563 během Livonské války na příkaz Zikmunda II. Augusta . Při stavbě byl odříznut úzký mys, vyhlouben příkop spojující Ullu a Dvinu, vysypán obranný val, svahy hradu obrácené k vodě byly vydlážděny kamenem. Stavbu vedenou benátským inženýrem však přerušil náhlý útok ruských jednotek, které zabily celý stavební tým [1] .
Na druhé straně Ivan Hrozný v roce 1567 nařídil postavit na tomto místě osmivěžovou dřevěnou pevnost, sestávající z gorodni naplněné zeminou. Počátkem roku 1568 hrad odolal třítýdennímu obléhání litevskými vojsky pod velením J. Chodkiewicze . Litevské jednotky, které zničily zdi hradu dělostřeleckou palbou, ustoupily, aniž by dobyly pevnost. 20. září 1568 se pevnosti zmocnil náhlým útokem litevský hejtman R. Sangushko . Voevodové byli zajati – bratři Velyaminovové a asi 800 lučištníků [2] .
V roce 1580 byly na příkaz Stefana Batoryho zvýšeny hradby na 6 sáhů (11,5 metru). Na začátku rusko-polské války , v létě 1654, byla opevnění obsazena ruskými vojsky, zničena a následně již neobnovována.
Běloruské hrady (mapa) | |
---|---|
Legenda: Zámek se zachoval. Hrad v troskách. Zámek se nedochoval. |