Ungnad, Arthur
| Artur Ungnad | |
|---|---|
| Němec Arthur Ungnad | |
| Jméno při narození | Němec Arthur Franz Eduard Ungnad |
| Datum narození | 3. srpna 1879 [1] [2] |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 26. dubna 1947 [3] (ve věku 67 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Vědecká sféra | Semitologie a asyriologie |
| Místo výkonu práce | |
| Alma mater | |
| Akademický titul | doktorát |
| vědecký poradce | Zimmern, Heinrich a Friedrich Delitzsch |
Arthur Franz Eduard Ungnad ( německy : Arthur Franz Eduard Ungnad ; 3. srpna 1879 , Magdeburg – 26. dubna 1947 , Falkensee ) byl německý semitolog a asyriolog .
Životopis
Ungnad studoval asyriologii u Heinricha Zimmerna a Friedricha Delitzsche a v roce 1903 obhájil v Berlíně doktorskou práci na syntaxi zákonů Hammurabiho . Pracoval jako asistent v asijském oddělení Královských muzeí v Berlíně. V roce 1909 přijal Ungnad pozvání z univerzity v Jeně , aby se stal mimořádným profesorem orientální filologie. V roce 1913 byl jmenován dočasným profesorem na University of Pennsylvania . V roce 1919 byl Ungnad jmenován dočasným profesorem v Greifswaldu a v roce 1921 na univerzitě v Breslau . V roce 1930 odešel do důchodu.
Ungnadovou hlavní oblastí vědeckého zájmu byli Asyřané a Babyloňané , zejména jejich náboženské texty. Ungnad působil jako vydavatel sbírky Asyrské texty a obrazy ke Starému zákonu ( Altorientalische Texte und Bilder zum Alten Testament , spolu s Erichem Ebelingem , Hugo Gresmannem a Hermannem Rankem ). Ungnad připravil překlad Eposu o Gilgamešovi a vydal text Sloního papyru . Od roku 1900 Ungnad pracuje na vlastní teorii, podle níž obyvatelé Subartu vystupovali nejen jako zakladatelé asyrského státu, ale také se usadili na celém území mezi Malou Asií a Egyptem .
Skladby
- Babylonsko-asyrská gramatika . Beck, Mnichov 1906; 2. Auflage (= Clavis linguarum semiticarum. P. 2) 1926; seit der 3. Auflage 1949 als Grammatik des Akkadischen ; 6. Auflage, völlig neubearbeitet von Lubor Matouš, 2007, ISBN 978-3-406-02890-8 .
- Die Deutung der Zukunft bei den Babyloniern und Assyrern (= Der Alte Orient. Bd. 10.3). Hinrichs, Lipsko 1909.
- Aramäische Papyrus aus Elephantine. Kleine Ausgabe unter Zugrundelegung von [Eduard Sachau's Erstausgabe, bearbeitet von Arthur Ungnad. Hinrichs, Lipsko 1911.
- Das Gilgamesch-Epos . Neu übersetzt von Arthur Ungnad a allgemeinverständlich erklärt von Hugo Gressmann. Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1911.
- Hebräische Grammatik . Mohr, Tübingen 1912.
- Syrische Grammatik (= Clavis linguarum semiticarum. P. 7). Beck, München 1913, 2., verbesserte Auflage 1932; zahlreiche Nachdrucke.
- Die Religion der Assyrer und Babylonier (= Religiöse Stimmen der Völker. Band 3). Diederichs, Jena 1921.
- Die ältesten Völkerwanderungen Vorderasiens. Ein Beitrag zur Geschichte und Kultur der Semiten, Arier, Hethiter und Subaräer (= Kulturfragen. Band 1). Selbstverlag, Breslau 1923.
- Babylonisch-assyrisches Keilschriftlesebuch (= Clavis linguarum semiticarum. P. 8). Beck, Mnichov 1927.
- Subartu. Beiträge zur Kulturgeschichte und Völkerkunde Vorderasiens. De Gruyter, Berlín/Lipsko 1936.
Poznámky
- ↑ 1 2 3 Německá národní knihovna , Státní knihovna v Berlíně , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #117310085 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
- ↑ Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF (fr.) : Open Data Platform - 2011.
- ↑ https://books.google.com/books?id=-MAlCv4xROAC&pg=PA189
Literatura
- Kurschners Deutscher Gelehrten-Kalender. bd. 4 (1931).
- Ernst Friedrich Weidner: Arthur Ungnad. In: Archiv fur Orientforschung. bd. 15 (1945-1951), S. 175 f. ( JSTOR ).
- Anke Weschenfelder: Ungnad , Arthur (Franz Eduard). In: Deutsches Literatur-Lexikon. 3. Aufláž. bd. 24 (2004), Sp. 565 f.
- Deutsche Biographische Enzyklopädie. 2. Ausgabe. bd. 10 (2008), S. 189.
Odkazy
- Ungnad, Arthur Franz // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
 Slovníky a encyklopedie |
| |||
|---|---|---|---|---|
| ||||