Elzbieta Urbanczyková | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
osobní informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podlaha | ženský | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Země | Polsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Specializace | kajak , 500 m | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 26. dubna 1971 (51 let) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Nowy Dwor Mazowiecki , Polsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 168 cm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Váha | 62 kg | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění a medaile
|
Elzbieta Maria Urbanczyk-Bauman ( polsky: Elżbieta Maria Urbańczyk-Bauman ; 26. dubna 1971 , Nowy Dwur Mazowiecki ) je polská veslařka-kajakářka , která hrála za polský národní tým na konci 80. let a na začátku 20. století. Účastník čtyř letních olympijských her, mistr světa a Evropy, vítěz mnoha národních a mezinárodních regat.
Elzbieta Urbanczyk se narodila 26. dubna 1971 v Nowy Dwur Mazowiecki, Mazovské vojvodství . Již v raném věku se začala aktivně věnovat kajaku, trénovala v místním sportovním klubu a později v jednom z kanoistických klubů v Poznani , trénovala pod vedením trenéra Algirdase Swiatowiaka.
Prvního vážného úspěchu na mezinárodní úrovni dospělých dosáhla v roce 1988, kdy se dostala do hlavního týmu polské reprezentace a díky sérii úspěšných vystoupení získala právo hájit čest země na Letní Olympijské hry v Soulu - v pořadí čtyřmístných kajakářů se dostala do závěrečné fáze, ale ve finálovém závodě skončila až osmá. O čtyři roky později se jako vedoucí polského veslařského týmu úspěšně kvalifikovala na OH 1992 v Barceloně - spolu s partnerkou Isabelou Dylevskaya se zúčastnila programu double crew, ale ve finále předvedla až šestý výsledek. .
V roce 1994 navštívila Urbančiková Hry dobré vůle v Petrohradě , odkud si přivezla stříbrné a bronzové medaile získané na půlkilometrové trati mezi dvojkami a jednotlivci. Ve stejné sezóně startovala na mistrovství světa v Mexico City, kde se spolu s Barbarou Heitzelovou stala šampionkou na 500 metrů a stříbrnou na 200 metrů. V následující sezóně na světovém šampionátu v německém Duisburgu získala stříbrnou medaili ve dvojkách na pět set metrů. Později odjela reprezentovat zemi na olympijské hry 1996 do Atlanty , kde společně se stejnou Isabelou Dylevskaya obsadila ve finálovém závodě dvousedadlových posádek sedmé místo.
Sezóna 1997 dopadla pro Urbančikovou docela úspěšnou, dvakrát vyhrála na mistrovství Evropy v bulharském Plovdivu a na světovém šampionátu v kanadském Dartmouthu pak získala stříbro a bronz - ve dvojicích na vzdálenost 200, respektive 1000 metrů. . O dva roky později na mistrovství Evropy v chorvatském Záhřebu brala dvě bronzové medaile v závodech singl kajaku na jeden a půl kilometru. O rok později na podobných závodech v Poznani přidala do traťového rekordu další dvě bronzové medaile, tentokrát mezi jednotlivci na dvě stě a pět set metrů. Navštívila olympijské hry 2000 v Sydney , ale opět zůstala bez medailí, sama na vzdálenost 500 metrů skončila ve finále pátá, o něco málo na cenové pozice.
Po čtyřech olympiádách zůstala Elzbieta Urbanczyk v hlavním týmu polské reprezentace a nadále se účastnila velkých mezinárodních regat. V roce 2001 se tedy představila na mistrovství Evropy v Miláně a na domácím mistrovství světa v Poznani, kde získala stříbrné medaile ve dvouhře na dvě stě metrů. V následující sezóně se ve stejné disciplíně na světovém šampionátu ve španělské Seville stala bronzovou medailistkou, na evropském šampionátu v maďarském Szegedu pak bronz ve dvouhře na pět set metrů. Krátce po skončení těchto soutěží se rozhodla ukončit kariéru profesionálního sportovce a ustoupila týmu mladých polských veslařů.
Provdána za polského kajakáře Pavla Baumana , stříbrného a bronzového medailistu z mistrovství světa.