Urna (zpěvák)

Urna
Datum narození 1968
Místo narození
Země
Profese zpěvák
Roky činnosti 1994 - současnost čas
urna.com

Urna Chahar Tugchi , známá jako Urna  , je mongolská zpěvačka world music. Spojuje provedení tradičních mongolských písní s využitím evropských a čínských hudebních nástrojů [1] .

Narodila se v roce 1968 (podle jiných zdrojů v roce 1969) [2] v rodině pastevců ve stepích náhorní plošiny Ordos (Vnitřní Mongolsko) - regionu s bohatými písňovými tradicemi [3] . Jako dítě ráda zpívala a naučila se hrát na yangqing . Ve věku 18 let vstoupila na šanghajskou konzervatoř, když překonala obtíže spojené s neznalostí čínského jazyka. Během studií se seznámila se skladatelem a citistou Robertem Zollichem, který se stal jejím manželem [2] a asistentem v její tvůrčí práci a kariérním rozvoji v Číně a Evropě [4] .

Žije v Německu (nějakou dobu žila v Egyptě) [5] .

Díky vzdělání na šanghajské konzervatoři se paní Chahar-Tugchi daří propojovat tradice lidového zpěvu s klasickou vokální školou. Když zpívá, představivost bez námahy kreslí obrázky nekonečných stepí a buddhistických modlitebních obřadů a profesionální ucho zachycuje nejpřesnější intonace a intenzivní práci hlasivek. (Boris Barabanov) [6]

Diskografie: Tal Nutag (1995), Crossing (1997), Hödööd (1999), Jamar (2001), Hodood, (re-issue) (2002), Amilal (2004), URNA Portrét: Tenggeriin Shivuu (2012). Filmografie: hrál ve filmu Dva koně Čingischána (2009, Německo).

Ocenění: RUTH Award (Německo, 2003) - Nejlepší mezinárodní umělec.

Poznámky

  1. Mongolská hudba // The Concise Garland Encyclopedia of World Music, Volume 2. — Routledge, 2013
  2. 1 2 „Mongolská urna přinese ‚život‘ na Tchaj-wan“. Čínská pošta. 29. května 2006 . Získáno 2. června 2017. Archivováno z originálu 3. března 2016.
  3. Mongolia Survey: A Publication of the Mongolia Society, Issues 1-7, 1995
  4. Der Groove der Gräser - Urna Chahar-Tugchi singt im Haus der Kulturen // Roman Rhode, Tagesspiegel, 06.04.1999
  5. Urna - Magický hlas z Mongolska // Mattie Poels, Music Frames . Získáno 2. června 2017. Archivováno z originálu dne 24. března 2018.
  6. Hlasové nekonzistence // B. Barabanov, Kommersant č. 55 ze dne 27.03.2004

Odkazy