Městská čtvrť Ussuri

město krajské působnosti / městský obvod
Ussuriysk
Městská část Ussuri
Erb
43°49′00″ s. sh. 131°52′00″ východní délky e.
Země  Rusko
Obsažen v Přímořský kraj
Adm. centrum město Ussurijsk
Vedoucí městské části Jevgenij Evgenievich Korzh
Historie a zeměpis
Datum vzniku 2004
Náměstí 3 625,53 [1]  km²
Výška
 • Maximální 741 m
Časové pásmo MSK+7 ( UTC+10 )
Největší město Ussurijsk
Počet obyvatel
Počet obyvatel ↗ 205 862 [2]  lidí ( 2021 )
Hustota 52,7 osob/km²
národnosti Rusové (91 %), Korejci (3 %), Ukrajinci (2,4 %), Tataři , Ázerbájdžánci , Arméni atd. [3] .
Úřední jazyk ruština
Digitální ID
Zkratka UGO
OKATO 05 423
OKTMO 05 723
Auto kód pokoje 25, 125
Oficiální stránka
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Městský obvod Ussuriysky  je obecní útvar [4] [5] v Primorském území Ruska , vytvořený v hranicích administrativně-teritoriální jednotky města regionální podřízenosti Ussuriysk [6] .

Administrativním centrem je město Ussurijsk  , významný dopravní uzel a průmyslové centrum. Rozloha okresu je 3690 km².

Do roku 2004 to byl okres Ussuri [7] .

Geografie

Nachází se v samém centru nížiny Khanka . Na západě hraničí s Čínskou lidovou republikou , na jihu s okresy Nadezhdinsky a Khasansky (na jihozápadě), regiony Artyomovsky GO , Oktyabrsky a Mikhailovsky na severu a Shkotovský region na východě.

Reliéf ve střední části je plochý. Na západě jsou výběžky východního Mandžuského horského systému . Nachází se zde čedičová plošina Borisovskoye (Shufanskoye), kde se nachází nejvyšší bod území - hora Pologaya, vysoká 741,1 m. Východně od městské části Ussuriysk zabírají výběžky pohoří Prževalsky s absolutními výškami až 702 m Na území městské části Ussurijsk se nachází třetina rezervace Komarov . Okres je zastoupen převážně listnatými lesy a travnatými pláněmi. Největší řekou okresu je Razdolnaja . Podél ní se nachází četná malá jezera, jako jsou například mrtvé rameno. Větší nádrže jsou umělého původu - jedná se o nádrže u obcí Rakovka, Kuguki a Aleksey-Nikolskoye.

Zdroje

Z nerostných surovin v okrese je uhlí . Okres je také bohatý na agroklimatické zdroje. Pěstují se zde obiloviny a sója , ale také zelenina a ovoce.

Historie

V roce 2004 se město Ussurijsk a Ussurijská oblast jako obce přeměnily na městskou část Ussurijsk [8] .

V roce 2006 byl okres Ussurijsk zrušen a jeho osady byly přímo podřízeny správě města Ussurijsk [9] [10] .

Populace

Počet obyvatel
1926 [11]1929 [12]1931 [13]1939 [14]1970 [15]1979 [16]1989 [17]
78 054↗ 80 586↗ 91 400↗ 91 712↗ 154 592↗ 173 764↗ 187 207
2002 [18]2009 [19]2010 [20]2011 [21]2012 [22]2013 [23]2014 [24]
↘ 184 526↘ 180 745↗ 184 046↘ 183 977↗ 187 912↗ 191 091↗ 192 844
2015 [25]2016 [26]2017 [27]2018 [28]2019 [29]2020 [30]2021 [2]
↗ 194 250↗ 194 761↗ 196 863↗ 197 875↗ 198 983↗ 199 341↗ 205 862

Poznámka. V roce 2004 vznikla na území okresu Ussuriysky městský obvod,
který zahrnoval území okresu a města krajské podřízenosti Ussuriysk, které nebylo součástí městského obvodu, počet obyvatel od roku 1970 do roku 2002 byl přepočten na okresu bylo započítáno obyvatel okresu. [31]

Národní složení

Převážnou většinu obyvatel okresu tvoří Rusové – 91 %, následují Korejci (3 %) a Ukrajinci (2,4 %). Významný je i podíl ostatních národů: Ázerbájdžánců, Arménů a Tatarů, celkově jejich podíl na obyvatelstvu okresu činí 3,6 % [3] .

Přirozený pohyb [32]

let narození úmrtí E.p Migrace plodnost

‰

Úmrtnost

‰

E.p.

‰

Migrace

‰

2010 2230 2441 -211 -280 12.12 13.27 -1,15 -1,52
2011 2201 2426 -225 3 710 11,71 12,91 -1,20 19,74
2012 2415 2451 -36 3 143 12,64 12,83 -0,19 16:45
2013 2455 2389 66 1 819 12,73 12,39 0,34 9,43
2014 2559 2337 222 1 628 13.17 12.03 1.14 8.38
2015 2649 2260 389 900 13,60 11,60 2,00 4.62

Osady

Městský obvod [4] [5] a město krajské podřízenosti [6] zahrnují 38 sídel:

Kapitoly

Vedoucí městské formace Ussuriysk a Ussuriysk District Vedoucí městské části Ussuriysk - předseda Dumy městské části Ussurijsk Vedoucí správy městské části Ussurijsk

Přímořská státní zemědělská akademie

Přímořská státní zemědělská akademie se nachází ve městě Ussurijsk , některé její vzdělávací budovy se nacházejí ve vesnici Vozdvizhenka .

Archeologie

Na území okresu bylo objeveno více než půl tisíce archeologických nalezišť, mezi nimi i raně neolitické sídliště Krounovka-6. Osady Krounovka-1, Krounovka-21 a Krounovskiy Klyuch (vše v údolí řeky Krounovky ), Zolotoy Kolos-15, Bogolyubovka-1 [38] patří k archeologické kultuře Zaisanov .

Poznámky

  1. ↑ Přímořský kraj. Celková plocha pozemků obce . Získáno 23. listopadu 2017. Archivováno z originálu dne 20. října 2017.
  2. ↑ 1 2 3 4 5 Tabulka 5. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla, městská sídla, venkovská sídla s počtem obyvatel 3000 a více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022.
  3. ↑ 1 2 Kommunar - předběžné výsledky sčítání 2010 (nepřístupný odkaz) . Získáno 2. října 2012. Archivováno z originálu dne 22. srpna 2016. 
  4. ↑ 1 2 Zákon Přímořského území ze dne 6. srpna 2004 N 131-KZ „O ussurijské městské části Přímořského území“ . Získáno 26. listopadu 2015. Archivováno z originálu 22. května 2019.
  5. ↑ 1 2 Charta ussurijské městské části . Datum přístupu: 19. října 2016. Archivováno z originálu 20. října 2016.
  6. ↑ 1 2 Zákon Přímořského území ze dne 14. listopadu 2001 č. 161-KZ „O SPRÁVNÍM A ÚZEMNÍM ROZVOJI PŘÍMOŘSKÉHO KRAJE“ . docs.cntd.ru. Získáno 1. března 2018. Archivováno z originálu 16. června 2018.
  7. ↑ Historický odkaz - Oficiální stránky správy městské části Ussurijsk . Získáno 8. července 2020. Archivováno z originálu dne 29. září 2020.
  8. ↑ O městské části Ussurijsk v Přímořském kraji . Získáno 26. listopadu 2015. Archivováno z originálu 22. května 2019.
  9. ↑ O administrativně-teritoriální struktuře Přímořského kraje
  10. ↑ O změnách některých legislativních aktů Přímořského kraje . Získáno 2. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 20. července 2021.
  11. ↑ Oblasti Dálného východu  : (kromě Kamčatky a Sachalinu). - Chabarovsk: Knižní obchod, 1931. - 224, XCVI str. - 5750 výtisků.
  12. ↑ Výsledky sčítání korejského obyvatelstva okresu Vladivostok v roce 1929. - Chabarovsk; Vladivostok: Tipolitografie. R. Volin ve Vladivostoku, 1932. - IV, 91 s.
  13. ↑ http://istmat.info/files/uploads/17630/sssr_ad-ter_delenie_1931_rsfsr.pdf Správní členění, území a obyvatelstvo SSSR - Nakladatelství Vlast Sovetov pod prezidiem Všeruského ústředního výkonného výboru. Moskva. 1931. (hodnocení k 1. lednu) - str. 188-189
  14. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1939. Skutečné obyvatelstvo SSSR podle regionů a měst . Získáno 20. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  15. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970 Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví. . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013.
  16. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979 Počet městského obyvatelstva RSFSR, jeho územních jednotek, městských sídel a městských oblastí podle pohlaví. . Demoscope Weekly. Získáno 25. září 2013. Archivováno z originálu 28. dubna 2013.
  17. ↑ Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Obyvatelstvo SSSR, RSFSR a jeho územní jednotky podle pohlaví . Archivováno z originálu 23. srpna 2011.
  18. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  19. ↑ Počet stálých obyvatel Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2009 . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014.
  20. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 353 3 4 městská sídla Celoruské sčítání lidu z roku 2010 (k 14. říjnu 2010). Přímořské území . Získáno 31. srpna 2013. Archivováno z originálu 11. června 2013.
  21. ↑ Přímořský kraj. Odhadovaný počet obyvatel k 1. lednu
  22. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014.
  23. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  24. ↑ Tabulka 33. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2014 . Získáno 2. srpna 2014. Archivováno z originálu 2. srpna 2014.
  25. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015.
  26. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021.
  27. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017.
  28. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018.
  29. ↑ Populace Přímořského kraje na začátku roku 01.01.2019
  30. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020.
  31. ↑ http://docs.cntd.ru/document/494224719 Archivní kopie ze dne 22. května 2019 o Wayback Machine Law of Primorsky Krai ze dne 6. srpna 2004 N 131-KZ „Na městské části Ussuriysk“
  32. ↑ Databáze ukazatelů obcí . Získáno 8. listopadu 2016. Archivováno z originálu 20. června 2018.
  33. ↑ Ruditsa Sergey Polikarpovič. Adresář osob na PrimaMedia (nedostupný odkaz) . Získáno 30. srpna 2015. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. 
  34. ↑ Zpravodaj odborového svazu č. 1 (108) 2011 - Zpravodaj . Získáno 8. července 2020. Archivováno z originálu dne 4. března 2016.
  35. ↑ Bez čekání na soud rezignoval starosta Ussurijska (nepřístupný odkaz) . Získáno 30. srpna 2015. Archivováno z originálu 8. prosince 2015. 
  36. ↑ Vedoucí městské části Ussurijsk, předseda Dumy městské části Ussurijsk (nedostupný odkaz) . Získáno 11. března 2015. Archivováno z originálu 10. února 2015. 
  37. ↑ Vedoucí správy městské části Ussurijsk . Získáno 8. července 2020. Archivováno z originálu dne 18. prosince 2019.
  38. ↑ Neolit ​​v městské části Ussuri . Získáno 23. února 2016. Archivováno z originálu 20. listopadu 2018.

Odkazy

 Přímořský kraj
Města Arseniev Artyom JÍT Velký kámen JÍT Vladivostok JÍT Dalněgorsk JÍT Dalnerechensk JÍT Lesozavodsk JÍT Nachodka JÍT Partizansk JÍT Spassk-Dalniy Ussurijsk JÍT ZATO Fokino JÍT
Okresy Anuchinsky Dalnerechenský Kavalerovský Kirovský Krasnoarmeisky Lazovský Michajlovský Naděždinský říjen Olginského Partyzán okraj Požarského Spasský Terney Khanka Khasanskij Khorolského Černigov Chuguevsky Shkotovský Jakovlevskij