Philomelos ( starořecky Φιλομηλας ) , syn Theotima (? - 354 př. n. l.) - starořecká politická a vojenská osobnost.
Philomelos se narodil ve Fóciánském městě Ledone . Patřil k řadě nejbohatších a nejvlivnějších občanů Unie Phocis .
Philomelus se dostal k moci v roce 356 před naším letopočtem. E. Poté Boióti a Thessaliáni prostřednictvím Rady Amphictyonů v delfské svatyni obvinili řadu vlivných Phocianů ze svatokrádeže – při obdělávání země zasvěcené bohu Apollovi . Odsouzení Phokiáni byli odsouzeni k vysoké pokutě a konfiskaci majetku v případě nezaplacení.
I když se rozhodnutí Amphictyonů netýkalo celé Fókidy, ale jen některých Fókiů, vyvolalo ve Fókidě ostré rozhořčení. Na odborovém setkání Philomelus vystoupil s ostrou kritikou Amphictyonů. Nepopřel skutečnost zásahu, ale poukázal na nepřiměřenost trestu k činu, připomněl dávná práva a privilegia Fóčanů v delfské Amphictyony a také je vyzval, aby znovu potvrdili svou kontrolu nad svatyní. Tak byl Philomelus spolu s Onomarchem, bývalým vůdcem lidové protithébské strany a těšícím se velké prestiži mezi občany, zvolen stratégem – autokratem. Jeho pomocníkem a spoluvládcem byl jmenován Onomarch.
Jako stratég zahájil Philomelus nejrozhodnější přípravy na blížící se válku. Z osobních prostředků pro účely války přispěl 15 talenty , pro které naverboval žoldáky . Po příjezdu do Sparty , která před šesti lety bojovala s Thébami v Boiotské válce , získal krále Archidáma na svou stranu a obdržel od něj 15 talentů pro válku. Ve Phocis naverboval oddíl tisíce nejsilnějších občanů a s tímto oddílem v létě roku 356 př.n.l. E. snadno dobyl Delfy, porazil obojživelné Locriany u Fedriadských skal , kteří se mu pokusili postavit.
Poté, co obsadil Delphi, začlenil je do svazu Phocis, vrátil své příznivce do Delphi a své odpůrce vystavil represím a konfiskaci. Bohatí občané Delf byli zdaněni válkou, ačkoli obyčejní Delfové nijak netrpěli, protože se je Filomélus snažil získat na svou stranu. Philomelo zpočátku nezasahoval do delfských pokladů, ačkoli k tomu měl každou příležitost. Jeho rozkazem byla z kamenných stél seškrábána rozhodnutí Amphictyonů proti Fóčanům, která konflikt vyvolala, a donutil Pýthii , aby dala nejednoznačnou odpověď na otázku o předpovědi nadcházející války (že „může dělej, jak se mu zlíbí“), vykládajíc to ve svůj prospěch.
Philomelus zahájil energické vojenské a diplomatické přípravy na válku. Uzavřel spojenectví s Athénami a Spartou, které se ochotně postavily na odpor Thébám, obehnaly Delfy zdí a začaly ve velkém rekrutovat žoldáky do armády, přičemž jim navýšily plat jedenapůlkrát. Vzhledem k tomu, že nebylo dostatek finančních prostředků z daní a konfiskací, Philomelus zasáhl do pokladu Delphi, ačkoli jej vydal ve formě půjčky. Philomelus dostal za své činy vyhlášení války. Tak začala Třetí svatá válka , která rychle přerostla v panřecký konflikt.
Philomelus měl několik měsíců na přípravu a poté, co naverboval armádu 10 tisíc lidí, zahájil vojenskou kampaň v roce 355 př.nl. E. invazi do Locris, porazil Locriany, Boióty a Thessaliany v řadě prvních bitev. Brzy však v bitvě u Neonu (Neonea) byl poražen v bitvě s hlavní boiotskou armádou a spáchal sebevraždu vrhnutím se z útesu. V případu Filomely pokračoval Onomarchos.