Flammarion | |
---|---|
lat. Flammarion | |
Charakteristika | |
Průměr | 76,2 km |
Největší hloubka | 1510 m |
název | |
Eponym | Camille Flammarion (1842-1925), francouzský astronom. |
Umístění | |
3°20′ jižní šířky sh. 3°44′ západní délky / 3,33 / -3,33; -3,73° S sh. 3,73°W např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Flammarion | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Flammarion ( lat. Flammarion ), nezaměňovat s kráterem Flammarion na Marsu , je velký starověký impaktní kráter v centrální rovníkové části viditelné strany Měsíce . Jméno bylo dáno na počest francouzského astronoma Camille Flammarion (1842-1925) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1935. Vznik kráteru se datuje do přednektarijského období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru Flammarion jsou kráter Mesting na severozápadě; kráter Oppolzer na severovýchodě; kráter Réaumur na východě; kráter Spörer na východ-jihovýchod; Kráter Herschel na jihovýchodě a kráter Lalande na západo-jihozápadě. Brázda Flammarion prochází severní částí mísy kráteru ; na severovýchod od něj leží Centrální záliv [3] . Selenografické souřadnice středu kráteru 3°20′ jižní šířky sh. 3°44′ západní délky / 3,33 / -3,33; -3,73° S sh. 3,73°W g , průměr 76,2 km 4] , hloubka 1510 m [5] .
Kráter Flammarion má polygonální tvar a za dlouhou dobu své existence byl výrazně zničen. Šachta je zploštělá, rozervaná četnými paralelními údolími, která jsou pravděpodobně spojena se vznikem Moře dešťů ; v severní části má širokou mezeru a představuje vlastně prstenec samostatných vrcholů a hřebenů. Západní konec valu je označen pozoruhodným mísovitým kráterem Mesting A. Dno mísy je zaplavené a zarovnané lávou , poseté mnoha malými krátery.
Flammarion | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
A | 1°57′ jižní šířky sh. 2°30′ západní délky / 1,95 / -1,95; -2.5 ( Flammarion A )° S sh. 2,5° zd např. | 3.6 |
B | 4°02′ jižní šířky sh. 4°34′ západní délky / 4,04 / -4,04; -4,57 ( Flammarion B )° S sh. 4,57°W např. | 5.9 |
C | 2°01′ jižní šířky sh. 3°46′ západní délky / 2,02 / -2,02; -3,76 ( Flammarion C )° S sh. 3,76°W např. | 4.3 |
D | 3°02′ jižní šířky sh. 4°47′ západní délky / 3,03 / -3,03; -4,78 ( Flammarion D )° S sh. 4,78°W např. | 4.5 |
T | 2°48′ jižní šířky sh. 2°04′ západní délky / 2,8 / -2,8; -2.06 ( Flammarion T )° S sh. 2,06° zd např. | 33.1 |
U | 3°00′ jižní šířky sh. 1°25′ západní délky /3 sh. 1,41°W např. / -3; -1,41 ( Flammarion U ) | 11.4 |
W | 2°08′ jižní šířky sh. 2°23′ západní délky / 2,13 / -2,13; -2,39 ( Flammarion W )° S sh. 2,39°W např. | 6.1 |
X | 2°52′ jižní šířky sh. 3°02′ západní délky / 2,87 / -2,87; -3.04 ( Flammarion X )° S sh. 3,04° zd např. | 2.4 |
Y | 3°44′ jižní šířky sh. 3°11′ západní délky / 3,73 / -3,73; -3.19 ( Flammarion Y )° S sh. 3,19°W např. | 2.3 |
Z | 2°16′ jižní šířky sh. 1°28′ západní délky / 2,26 / -2,26; -1,47 ( Flammarion Z )° S sh. 1,47°W např. | 4,0 |
Jeho prastaré, zchátralé hradby nízkých kopců podkovovitých se klenuly nad obzorem na východ, jih a západ. Na východě, jako by byl vyříznut do šachty Flammarion, vyčníval mladý kráter Mesting-A v jasné misce se strmými stěnami. Na severu krajinu od západu k východu protínal rovný kaňon tektonického zlomu – Rima Flammarion. Rima, mladší než kráter stejného jména, prořízla jeho hradby jako kilometr širokou jizvu.