Flammarion (měsíční kráter)

Flammarion
lat.  Flammarion

Obrázek sondy Lunar Orbiter-IV .
Charakteristika
Průměr76,2 km
Největší hloubka1510 m
název
EponymCamille Flammarion (1842-1925), francouzský astronom. 
Umístění
3°20′ jižní šířky sh. 3°44′ západní délky  / 3,33  / -3,33; -3,73° S sh. 3,73°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaFlammarion
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Flammarion ( lat.  Flammarion ), nezaměňovat s kráterem Flammarion na Marsu , je velký starověký impaktní kráter v centrální rovníkové části viditelné strany Měsíce . Jméno bylo dáno na počest francouzského astronoma Camille Flammarion (1842-1925) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1935. Vznik kráteru se datuje do přednektarijského období [1] .

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru Flammarion jsou kráter Mesting na severozápadě; kráter Oppolzer na severovýchodě; kráter Réaumur na východě; kráter Spörer na východ-jihovýchod; Kráter Herschel na jihovýchodě a kráter Lalande na západo-jihozápadě. Brázda Flammarion prochází severní částí mísy kráteru ; na severovýchod od něj leží Centrální záliv [3] . Selenografické souřadnice středu kráteru 3°20′ jižní šířky sh. 3°44′ západní délky  / 3,33  / -3,33; -3,73° S sh. 3,73°W g , průměr 76,2 km 4] , hloubka 1510 m [5] .

Kráter Flammarion má polygonální tvar a za dlouhou dobu své existence byl výrazně zničen. Šachta je zploštělá, rozervaná četnými paralelními údolími, která jsou pravděpodobně spojena se vznikem Moře dešťů ; v severní části má širokou mezeru a představuje vlastně prstenec samostatných vrcholů a hřebenů. Západní konec valu je označen pozoruhodným mísovitým kráterem Mesting A. Dno mísy je zaplavené a zarovnané lávou , poseté mnoha malými krátery.

Satelitní krátery

Flammarion Souřadnice Průměr, km
A 1°57′ jižní šířky sh. 2°30′ západní délky  / 1,95  / -1,95; -2.5 ( Flammarion A )° S sh. 2,5° zd např. 3.6
B 4°02′ jižní šířky sh. 4°34′ západní délky  / 4,04  / -4,04; -4,57 ( Flammarion B )° S sh. 4,57°W např. 5.9
C 2°01′ jižní šířky sh. 3°46′ západní délky  / 2,02  / -2,02; -3,76 ( Flammarion C )° S sh. 3,76°W např. 4.3
D 3°02′ jižní šířky sh. 4°47′ západní délky  / 3,03  / -3,03; -4,78 ( Flammarion D )° S sh. 4,78°W např. 4.5
T 2°48′ jižní šířky sh. 2°04′ západní délky  / 2,8  / -2,8; -2.06 ( Flammarion T )° S sh. 2,06° zd např. 33.1
U 3°00′ jižní šířky sh. 1°25′ západní délky /3 sh. 1,41°W např. / -3; -1,41 ( Flammarion U ) 11.4
W 2°08′ jižní šířky sh. 2°23′ západní délky  / 2,13  / -2,13; -2,39 ( Flammarion W )° S sh. 2,39°W např. 6.1
X 2°52′ jižní šířky sh. 3°02′ západní délky  / 2,87  / -2,87; -3.04 ( Flammarion X )° S sh. 3,04° zd např. 2.4
Y 3°44′ jižní šířky sh. 3°11′ západní délky  / 3,73  / -3,73; -3.19 ( Flammarion Y )° S sh. 3,19°W např. 2.3
Z 2°16′ jižní šířky sh. 1°28′ západní délky  / 2,26  / -2,26; -1,47 ( Flammarion Z )° S sh. 1,47°W např. 4,0

V kultuře

Jeho prastaré, zchátralé hradby nízkých kopců podkovovitých se klenuly nad obzorem na východ, jih a západ. Na východě, jako by byl vyříznut do šachty Flammarion, vyčníval mladý kráter Mesting-A v jasné misce se strmými stěnami. Na severu krajinu od západu k východu protínal rovný kaňon tektonického zlomu – Rima Flammarion. Rima, mladší než kráter stejného jména, prořízla jeho hradby jako kilometr širokou jizvu.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. ↑ Mapa viditelné strany Měsíce. . Získáno 6. července 2020. Archivováno z originálu dne 21. září 2020.
  3. ↑ Kráter Flammarion na LAC-77. . Získáno 6. července 2020. Archivováno z originálu dne 30. června 2019.
  4. ↑ Příručka Mezinárodní astronomické unie . Získáno 6. července 2020. Archivováno z originálu dne 2. června 2021.
  5. ↑ John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Stiskněte (2000) . Získáno 28. července 2016. Archivováno z originálu 18. prosince 2014.

Odkazy