| Pevnost | |
| Fort č. 3 - Král Fridrich III | |
|---|---|
| 54°45′41″ s. sh. 20°32′47″ východní délky e. | |
| Země | |
| Umístění | Kaliningrad |
| Datum založení | 1879 |
| Postavení | Předmět kulturního dědictví národů Ruské federace regionálního významu. Reg. č. 391410172430005 ( EGROKN ). Položka č. 3910192000 (databáze Wikigid) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Fort č. 3 - King Frederick III - opevnění pevnostního města Königsberg , jedné z dvanácti hlavních pevností pásu pevností " Noční peřina Königsberg ".
Postaven v roce 1879. Největší pevnost v Koenigsbergu, rozloha 350x180 metrů, hloubka 3-5 metrů. Pevnost č. 3 se původně jmenovala „Kvednau“ (podle názvu kopce, na kterém byla postavena), později byla nazývána „Král Friedrich Wilhelm I“, od roku 1894 – „Král Friedrich III“. Pokrýval železniční tratě do Rauschen a Kranz , dálnici do Kranz.
Pevnost má suchý příkop 10-11 m široký a 6 m hluboký, což umožnilo umístit kasárna pro vojáky a důstojníky do dvou pater. Centrální pošta (uzavřený průjezd, sdělení v podobě galerie) je zakončena objemným šatním kmenem (uzavřený kamenný průjezd v pevnostním příkopu) za vnější zdí příkopu. Vstup do šatního kufru je veden z příkopu a ze střední zábradlí podél podzemní chodby, která vede pod příkopem.
V dvoupodlažní centrální stavbě jsou umístěny kasárna , ošetřovna , kuchyně, jídelna, sklady munice, potravin, techniky a paliva, strážnice, kotelna, dílny a pomocné prostory. Pro podporu života pevnostní posádky jsou zajištěny topné systémy s kouřovými topnými kanály uvnitř stěn, zásobování vodou ze studny, přirozené větrání, kanalizace a zásobování energií. Po obou stranách centrálního křídla jsou nádvoří, které slouží jako dopravní přestupní uzly a úkryty pro zbraně. Všechny podzemní kasematy mají klenuté stropy z opakovaně pálených keramických cihel. Místnosti jsou propojeny centrálními a bočními závěsy, patra jsou propojena vnějšími a vnitřními mezipatrovými a točitými schodišti. Otvory v kufru skříně umožňovaly střílet na přední stěny suchého příkopu. Přes ně visely kovové sítě, které bránily nepříteli spustit nálože výbušnin ke střílnám a vrhat granáty kolmo.
Na bitevní šachtě o tloušťce 3-4 m byla dělostřelecká postavení krytá parapety s kasematovými traverzami pro ukrytí osádek, vybavená pojezdovými kladkostroji a výtahy pro zvedání munice a pozorovacími konstrukcemi s pevnými střílnami a otočnými věžemi. Pro obranu uvnitř příkopu jsou v rozích centrální stavby kaponiéry a polokaponyry pro vedení boční a čelní palby. V soutěskové části pevnosti jsou kasematy se střílnami pro boční palbu.
Poté, co se objevily vysoce výbušné granáty, byly v letech 1887-1891 zásobníky střelného prachu, kasárna a centrální sloupek betonovány přes vrstvu písku.
Do 9. hodiny 9. dubna 1945 obsadili pevnost č. 3 „Král Friedrich III“ vojáci 557. Mazurského střeleckého pluku 153. střeleckého smolenského řádu rudého praporu Kutuzovovy divize 50. armády. V důsledku útoku byla pevnost mírně poškozena.
V poválečných letech sloužil Fort č. 3 jako sklad munice a vojenské techniky, ale od poloviny 90. let nebyl využíván.
Nařízením vlády Kaliningradské oblasti ze dne 23. března 2007 č. 132 získala pevnost č. 3 „Král Friedrich III“ statut kulturního dědictví regionálního významu.
Od července 2016 je přístup na území Fortu č. 3 uzavřen, dle cedule u brány "Objekt je uzavřen z důvodu restaurování."