Hamzanameh ( persky حمزه نامه , Hamzův epos ) nebo Dastan-e-Amir Hamza ( persky داستان امیر حمزه , Dobrodružství Amir Hamzsy theM Episode a M. Hamza, dobrodružství o dobrodružství Absayssa the M. episa ) je Toto dílo středověké islámské literatury vzniklo ve formě ilustrovaného rukopisu na dvoře vládce Mughalské říše Akbara I. v letech 1558-1573 v perštině.
Sbírka legend „Hamzanameh“ byla vytvořena tak, aby oslavila činy své hlavní postavy, Amira Hamzy. Bylo založeno na písemných památkách a ústních legendách, které mají dřívější původ, sahající až do období starověké Persie a Achajmenovské říše .
Existuje několik verzí eposu „Dastan-e-Amir Hamza“. Na dvoře císaře Akbara I. vznikl nejslavnější z nich, barevně ilustrovaný rukopis o 1400 stranách. Charakteristickým rysem tohoto rukopisu je organické spojení perských tradičních kresebných motivů s indickým uměleckým stylem. Listy o rozměrech 54 x 69 cm na jedné straně obsahují kresbu, na druhé straně je text v nastaliq , jednom ze starých perských psacích systémů. Obsah je uspořádán následovně: na zadní straně každého listu je ilustrace vysvětlující text příběhu uvedeného na první stránce listu. Žádný z listů, ani ilustrovaný, ani informativní, nebyl podepsán autory rukopisu. Většina listů tohoto rukopisu je v současnosti uložena ve Victoria and Albert Museum v Londýně a Britském muzeu a také ve Vídeňském muzeu užitého umění .
Další rukopis „Dastan-e-Amir Hamza“ publikoval Nawab Mirza Aman Ali Khan Ghalib v roce 1855 a byl publikován v Kalkatě nakladatelstvím Hakim Sahib Press. V roce 1871 byl ilustrován kresbami Abdullaha Bilgramiho a publikován v Nawal-Kishore-Press v Lucknow .
Na přelomu 16.-17. století byl tento epický román přeložen do jávštiny , v této podobě na indonéském ostrově Lombok tvořil základ místního hrdinského eposu „Serat Menak Sasak“, kde je hlavní postavou také Amir Hamza. Tento místní cyklus legend o Hamzovi se zase stává námětem pro představení ve stínovém divadle Wayang Kulit .